48 C 92/2022-35 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], úrok [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka], náklady vyhodnocení úvěru [částka], inkasní poplatek [částka], smluvní pokuty [částka] za prodlení s úhradou od [datum] do [datum] ve výši 0,1% denně z dlužné částky se shora uvedeným příslušenstvím, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas neuhradila ve sjednané výši [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná uhradila pouze [částka]. Splatnost nastala smluvně poslední splátkou dne [datum]. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] obsahuje vyrozumění o postoupení pohledávky a výzvu k její úhradě s upozorněním na možnost vymáhání dlužné částky soudně. 6. Předání do advokátní kanceláře ze dne [datum] obsahuje upozornění na předání věci advokátovi, výzvu k úhradě dlužné částky a upozornění na náklady soudního řízení, nebude-li zaplaceno. 7. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla [právnická osoba], vyrozuměna o postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvána k úhradě. 8. Výzva před podáním žaloby ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. 9. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22.12.2021, Příloha [anonymizováno] [spisová značka] [číslo], Dohoda o úplatě ze dne [datum] a potvrzení o úplatě prokazují postoupení žalované pohledávky žalobkyni. 10. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalobkyni. 11. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalobkyni. 12. Smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou, předmětem je úvěr ve výši [částka], za který měla žalovaná uhradit [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Úvěr byl poskytnut v hotovosti. 13. Standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazují, že žalobkyně byla dne [datum] informována o základních parametrech úvěru. 14. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 15. Výpis úkonů smírného vymáhání prokazuje, že žalobkyně se pokusila s žalovanou domluvit na úhradě dlužné částky. 16. Žádost o půjčku prokazuje, že žalovaná požádala žalobkyni o úvěr, uvedla, že je zaměstnaná, má příjem [částka], výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka], splátky jiných půjček [částka], disponibilní příjem [částka], bydlí v nájmu a je svobodná, má středoškolské vzdělání. Má dluh u [právnická osoba], kde zbývá doplatit [částka]. 17. Výplatní pásky žalované za 2, 3 a [číslo] prokazují, že její příjem se pohyboval kolem [částka] měsíčně, neměla žádné srážky. 18. Změna pracovního poměru prokazuje, že žalovaná měla pracovní poměr na dobu určitou do [datum]. 19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu týkající se úvěru, který odpovídá žalobním tvrzením v části poskytnutí úvěru. Co se týče posuzování úvěruschopnosti, tak bylo doloženo, že byly ověřeny příjmy žalobkyně, avšak výdaje žalobkyně nijak nebyly ověřeny a není tvrzeno a ani prokázáno, že byla žalovaná ověřována ve veřejně dostupných databázích, co se týče exekucí, insolvence, nebylo nijak ověřeno žalovanou tvrzené úvěrové zatížení ani jí tvrzené výdaje. 20. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 24. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 25. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 27. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 28. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce. 29. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti