48 C 94/2022-28 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši [částka] ([částka] jistiny a [částka] přirostlé úroky), smluvní pokuta [částka], náklady s prodlením [částka], úhrady za pojištění [částka], po zaokrouhlení [částka] a smluvní pokuta [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po [částka]. Pro prodlení žalovaného s úhradami byl úvěr zesplatněn. Žalovaný ve splátkách uhradil celkem [částka] a po zesplatnění uhradil ještě [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. 2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru byla dne [datum] uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným a jejím předmětem byl úvěr ve výši [částka], který měl žalovaný splácet po [částka] měsíčně. 5. Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno uzavření smlouvy žalobkyní. Dodejka prokazuje doručení dopisu žalovanému dne [datum]. 6. Klientská karta prokazuje, že žalovaný neuhradil řádně už ani první splátku, splátku splatnou [datum] hradil pouze částečně. Celkem uhradil [částka]. 7. Dopis ze dne [datum] je oznámením o zesplatnění úvěru ve výši [částka] s výzvou k úhradě do 10ti dnů od odeslání. 8. Dopis ze dne [datum] Výzva k zaplacení prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení. 9. Dopis ze dne [datum] Výzva k zaplacení prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení. 10. Předsmluvní formulář neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 11. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaný uvedl, že má příjem [částka] ze zaměstnání, životní minimum je [částka], hradí [částka] splátek, za bydlení vydá [částka]. Disponibilní příjem by měl být [částka]. 12. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jí žalovaná disponuje. 13. Výpis z účtu žalovaného prokazuje, že měsíční příjem za [číslo] činil [částka], za [číslo] činil [částka], za [číslo] činil [částka] a za [číslo] činil [částka]. 14. Prohlášení klienta neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 15. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla žalovanému dne [datum] vyplacena žalobkyní částka [částka]. 16. NRKI report prokazuje, že skóre žalovaného je [částka], tedy je to Kategorie I, nízké skóre, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně je zamítán. 17. [příjmení] report neprokazuje nic. 18. Dopis ze dne [datum] je předžalobní výzvou, žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání. 19. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 20. Potvrzení o licenci žalobkyně neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 21. Přihláška do pojištění neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 22. Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 23. Dodatek [číslo] k Návrhu smlouvy o úvěru ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 24. Příloha [číslo] Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 25. Kopie ŘP žalovaného prokazuje, že jí žalobkyně disponuje. 26. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovanému byla poskytnuta částka [částka], uhradil celkem [částka]. Úvěr měl žalovaný splácet po [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována, byly ověřeny příjmy žalovaného ve výši [částka], byly ověřeny veřejné databáze, kdy z jedné nebylo ničeho zjištěno a z druhé vyplývá vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně je zamítán. Výdaje žalovaného na bydlení v nepřiměřeně nízké výši [částka] (nájemné + inkaso) nebyly nijak ověřeny, ani nebyl žalovaný vyzván k jejich vysvětlení, bylo vycházeno pouze z tvrzení. Byť žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalovaného pouze ohledně jeho příjmů, nevyužila této možnosti a neověřila skutečné pohyby na účtu žalovaného. Není tak možné stanovit disponibilní částku. Není možné zjistit, proč má žalovaný v NRKI nejnižší možnou kategorii spojenou s vyšším rizikem, přestože by měl dle žalobkyně mít disponibilní příjem téměř [částka]. Žalovaný řádně neuhradil už první splátku. Úvěr byl uzavřen distančně, žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalovaného i jeho osobními doklady. 27. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 28. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 29. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 30. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 31. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 32. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 33. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 34. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 35. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 36. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce. 37. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 217