48 C 97/2022-56 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 9 500Kč, poplatky 8 458,68 Kč, smluvní pokuta za prodlení ve výši 5 000 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 606,10 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru [číslo] s produktovým názvem [anonymizována čtyři slova] [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil v 52 týdenních splátkách po 364 Kč v celkové výši 18 917 Kč Smluvní úrok činil 88% ročně. Úvěruschopnost byla posuzována. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem [právnická osoba], postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Dopis ze dne [datum] obsahuje výzvu k okamžité úhradě dlužné částky žalovanému. 6. Dopis ze dne [datum] obsahuje oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni společností [právnická osoba] 7. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba], dne [datum], žalovanému jí byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, celkem měl žalovaný uhradit 18 917 Kč v 52 týdenních splátkách. Součástí smlouvy je Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný potvrdil poskytnutí částky 10 000 Kč. 8. Výpočty smluvních úroků a úroků z prodlení prokazují, jak žalobkyně vypočetla kapitalizované úroky z úvěru a úroky z prodlení. 9. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky. 10. Poštovní podací archy ze dne [datum], [datum] a [datum] prokazují odeslání dopisů žalovanému. 11. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem postoupených pohledávek prokazuje, že byla postoupena pohledávka za žalovaným. 12. Seznam exekucí ze dne [datum] obsahuje exekuce žalovaného od roku 2016. Před uzavřením úvěrové smlouvy nebyla žádná exekuce zapsána do evidence. 13. Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku prokazuje, že žalovaný byl podnikatelem od roku 2004. 14. Zákaznická karta prokazuje, že žalovaný uvedl, že má trvalé bydliště v [obec], adresu dle výběru uvedl ve [obec], dále uvedl, že pracuje jako [anonymizováno] u podnikatele s místem podnikání v [obec] na plný úvazek jako zaměstnanec, má čistý příjem 25 800 Kč, odhadované výdaje má 9 000 Kč, měl doložit pracovní smlouvu a výplatní pásky, ty však nebyly soudu předloženy. Dále žalovaný uvedl, že je [anonymizováno], žije s [role v řízení], nemá vyživovací povinnost. Úvěr byl čerpán na akontaci. Žalovaný neměl bankovní účet. Žalovaný ničeho nesplácel. 15. Z vnitřní evidence soudu bylo zjištěno, že exekuce sp. zn. [spisová značka] byla vůči žalovanému zahájena dne [datum], k dotazu sdělil soudní exekutor, že nebylo dosud ničeho uhrazeno. 16. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení], která měla ověřovat žalovaným tvrzený příjem oproti dokladům při uzavírání úvěrové smlouvy, neboť soud její výslech s ohledem na další zjištění považuje za nadbytečný, neboť je zjevné, že nebyly řádně zjištěny výdaje žalovaného a jejich složení, nadto s ohledem na 2,5 letý odstup lze sotva očekávat více než obecné vyjádření svědkyně, která by se mohla maximálně vyjádřit k ověření příjmů žalovaného. 17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu týkající se úvěru, který odpovídá žalobním tvrzením v části poskytnutí úvěru. Co se týče posuzování úvěruschopnosti, tak nebyly doloženy příjmy žalovaného, pouze bylo potvrzeno, že byly ověřeny, ale zejména nebyly tvrzeny, natož aby byly zjištěny, výdaje žalovaného a jejich složení. Sporné je i to, zda žalobkyně mohla vědět, že žalovaný je v exekuci kvůli exekucím z roku 2016 a následně i exekuci z roku 2019, když dle jí předloženého výpisu z CCB vyplývá, že tyto exekuce měly být zapsány až v roce 2022 a v listopadu 2021. Žalovaný uhradil 500 Kč jednorázově. Žalovaný uhradil pouze 500 Kč jednou splátkou a nic dalšího již neuhradil. Žalovaný byl výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum] vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. 18. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 25. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 26. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce. 27. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti