50 C 104/2022-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 7. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 25 215 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 8. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 19 733 Kč, dlužných úroků v kapitalizované výši 1 401 Kč, nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 200 Kč, smluvní pokuty za prodlení se splácením v celkové výši 2 994 Kč a smluvní pokuty ve výši 887 Kč představující 0,1 % denně z jistiny 21 134 Kč od 26. 4. 2022 do 6. 6. 2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 26. 4. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 12. 8. 2020 soud zjistil, že na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, provize pro zprostředkovatele činila 2 500 Kč, žalovaný měl celkem uhradit 42 000 Kč v 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč Smluvní úrok z úvěru byl 21,05 % ročně. Úvěr měl být vyplacen na účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě. Splatnost úvěru byla sjednána na 20. 12. 2023. Pro případ prodlení se zaplacením splátky po dobu delší dvou měsíců měla žalobkyně možnost zesplatnit celý úvěr. Dále byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení, tedy dlužné splátky úvěru a i neuhrazeného zůstatku úvěru, smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení se zaplacením splátky. Poplatek za zaslání jedné upomínky byl sjednán ve výši 100 Kč. 6. Posouzení úvěruschopnosti zákazníka prokazuje, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, kdy byly ověřeny jeho účet, dále evidence exekucí a insolvenční rejstřík žalovaného, zaměstnání, příjmy, výdaje, počet vyživovaných osob, normativní náklady na bydlení, životní minimum a nezabavitelná částka. 7. Potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 6. 8. 2020 prokazuje, že žalovaný měl mzdu ve výši 20 100 Kč měsíčně a výplatní páska za období červen 2020 potvrzuje, že žalovaný měl čistý příjem 21 778 Kč. Ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky. 8. Rámcová smlouva o finančních službách uzavřená s [právnická osoba], dne 6. 8. 2020 a Příloha k rámcové smlouvě o finančních službách prokazuje, že majitelem bankovního účtu, na který byl úvěr vyplacen, je žalovaný. 9. Výpis z [příjmení] prokazuje, že vůči žalovanému nebyla v srpnu 2020 vedena exekuce. 10. Výpis z ISIR prokazuje, že žalovaný neprocházel k srpnu 2020 insolvenčním rejstříkem. 11. Potvrzení transakce ze dne 18. 8. 2020 prokazuje vyplacení úvěru na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru ve výši 27 500 Kč a vyplacení provize ve výši 2 500 Kč. 12. Bonita smlouvy prokazuje výši a složení dlužné částky. 13. Upomínkou ze dne 29. 3. 2022 byl žalovaný upomenut o zaplacení dlužné částky. 14. Zesplatnění ze dne 25. 4. 2022 a předžalobní výzva k úhradě dlužné částky včetně podacího lístku prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 25. 4. 2022 a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 10 dnů od doručení upomínky. Zesplatnění a předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 25. 4. 2022. 15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána v potřebném rozsahu včetně ověření příjmů žalovaného a jeho výdajů. 16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 17. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. 18. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Bylo prokázáno, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, soud proto přiznal smluvní pokutu v požadované výši, neboť tato není v rozporu s právní úpravou. 19. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o.z., platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v plném rozsahu. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 009 Kč, tj. celkem 2 461 Kč. 22. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.