50 C 68/2022-30 — Okresní soud v Mostě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 23. 12. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím. Podle žaloby, právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] a.s., uzavřeli dne 10. 11. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na částku 3 000 Kč, vyplacenou v hotovosti, ve znění dodatku ze dne 11. 11. 2019 na částku celkem 8 000 Kč, s tím, že částku 5 000 Kč poskytla právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Datum splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na den 10. 12. 2019. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, uplatňuje žalobkyně kromě dlužné částky jistiny 8 000 Kč také smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč, úrok 1 820 Kč a dále neuhrazenou paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalovaný nereagoval ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 10. 11. 2019 [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se dohodla se žalovaným na poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč se splatností do 30ti dnů od jeho poskytnutí. Podpisem smlouvy zároveň žalovaný potvrdil převzetí peněz v hotovosti ve výši 3 000 Kč. Dodatkem k této smlouvě ze dne 10. 11. 2019, se pak úvěr navýšil o částku 5 000 Kč, na celkem 8 000 Kč, splatných 10. 12. 2019. Úroková sazba byla dohodnut a 276,79% ročně, celkem měl žalovaný zaplatit 9 820 Kč. Dodatek byl uzavřen online prostředky, částka 5 000 Kč byla poslána na uvedený účet žalovaného. 6. Z obchodních podmínek vyplývá, že jsou nepodepsané a ani jinak nevyplývá, že by byly žalovanému známy či se žalovaným dohodnuty. 7. Z podepsaného formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tento je podepsán žalovaným. V tomto formuláři je uvedena úroková sazba úvěru, formulář obsahuje údaj o smluvní pokutě, která je ve výši 0,15% z opožděné platby za každý den prodlení, dále je uveden paušální poplatek nákladů na vymáhání dlužné částky, 300 Kč jako poplatek za uzavření splátkového kalendáře. 8. Z výpisu účtu ze dne 9. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný zaslal právní předchůdkyni identifikační platbu ze svého účtu, uvedeného ve smlouvě o úvěru. Z výpisu z účtu ze dne 11. 11. 2019, soud zjistil, že na účet žalovaného byla odeslána částka ve výši 5 000 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2021, soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni a dopisem ze dne 25. 6. 2021 bylo oznámeno žalovanému, jak je doloženo podacím archem ze dne 29. 6. 2021. 10. Předložená předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 21. 1. 2020, není doložena dokladem o odeslání ev. doručení. Soud proto k ní nepřihlíží jako k výzvě k zaplacení, není prokázáno, že se dostala do dispozice žalovaného. 11. Z předložené předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 9. 11. 2019, soud zjistil, že předmětem této listiny je výzva právního zástupce žalobkyně žalovanému k okamžité úhradě dluhu ve výši 13 970 Kč, tj. ve výši ke dni 9. 11. 2021. Doklad o odeslání nebo doručení druhé straně předložen byl. 12. Podáním ze dne 25. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 5 970 Kč, tj. o smluvní pokutu 4 000 Kč a kapitalizovaný úrok 1 970 Kč. V rozsahu částečného zpětvzetí soud řízení částečně zastavil (výrok I. rozsudku). 13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 16. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 17. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 18. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci bylo prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ vyplývá, že se žalovaný zavázal po poskytnutí úvěru ve výši 3 000Kč zaplatit do 30 dnů poskytnutou částku s navýšením 690 Kč. Následujícího dne pak byl uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěr navýšen o 5 000 Kč na celkovou výši 8 000 Kč. Úvěr byl poskytnut jako hotovostní (3 000 Kč) i bezhotovostní (5 000 Kč), žalovaný podpisem úvěrové smlouvy zároveň potvrdil převzetí částky 3 000 Kč v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 4. 6. 2021 přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni. 24. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Doklad o výši uvedených nákladů na bydlení nepředložil. Nebyly tak, ze strany žalovaného, předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované. 25. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění. 26. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 27. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18 (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 28. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka neposuzovala úvěruschopnost žalovaného ani na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Neposoudila výdaje a náklady žalovaného, tyto nebyly nijak doloženy a prokazovány a věřitelka se, nanejvýše, spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr. 29. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2