61 C 12/2022-24 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 261 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] prostředky komunikace na dálku pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka] [typ], [registrační značka], které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalované poskytnout. Žalovaná jako pojistník se zavázala hradit žalobkyni pojistné v částce 5 406 Kč ročně s pololetní splatností ve výši 2 703 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Pojistné za první pojistné období ve výši 2 703 Kč zaplatila žalovaná ve lhůtě stanovené dle pojistné smlouvy, čímž byla pojistná smlouva uzavřena. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit rovněž pojistnými podmínkami. Sazebníkem poplatků byl m.j. sjednán poplatek za upomínku po splatnosti/upomínku [číslo] ve výši 300 Kč. Od [datum] došlo k navýšení pojistného na 6 506 Kč ročně. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu nezaplacení pojistného žalovanou, která dlužné pojistné neuhradila ani na základě upomínky žalobkyně ze dne [datum], v níž byla žalovaná upozorněna na zánik pojištění, pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno. Žalovaná nezaplatila žalobkyni na pojistném za období od [datum] do [datum] částku v celkové výši 1 961 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákona č. 168/1999 Sb.“) ve spojení s § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z., na základě které žalobkyně pojistila odpovědnost žalované za případnou škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Žalovaná neplnila řádně a včas svoji povinnost hradit žalobkyni sjednané pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné splatné dne [datum]. Protože žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani přes výzvy žalobkyně, pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm.e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně tak má právo na pojistné za dobu trvání pojištění dle § 2782 odst.1 o.z. ve výši 1 961 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě vyhověl v části dlužného pojistného ve výši 1 961 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). Dále soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od [datum] z dlužného pojistného ve výši 1961 Kč, kdy pojištění již zaniklo a kdy byla žalovaná k tomuto datu s úhradou pojistného již v prodlení. 8. Ve zbylé části (výrok I) týkající se poplatku ve výši 300 Kč soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když sazebník nebyl součástí samotné pojistné smlouvy (součástí pojistné smlouvy byly pouze pojistné podmínky). Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že k pojistným podmínkám, event. jiným listinám se automaticky váže i sazebník. Pokud chtěla žalobkyně uplatňovat náklady na vymáhání dle sazebníku, měla jej učinit přímo součástí smlouvy samé a nenavazovat ho pouze na pojistné podmínky. Takový postup soud shledal v rozporu např. s nálezem Ústavního soudu ze dne 11.11.2013, sp.zn. I.ÚS 3512/11, jehož závěry o omezení sjednávání smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv lze bezesporu vztáhnout i na tento případ. Žalobkyní uplatněné náklady dle sazebníku, který není součástí samotné pojistné smlouvy, tak představují v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele dle § 1813 o.z. K takovému nepřiměřenému ujednání se dle § 1815 o.z. nepřihlíží. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 2 088,20 Kč (pojistné 1 961 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení k datu vydání rozhodnutí ve výši 127,20 Kč). Žalovaná byla úspěšná co do částky 300 Kč, neboť v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 87,40 % a žalovaná byla úspěšní ve výši 12,60 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 74,80 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 74,80 %, tj. 1 023 Kč. 10. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, když tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, když tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby. 11. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.