61 C 127/2022-60 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 1.8.2022 ve znění doplnění ze dne 11.11.2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 14 871,82 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dříve [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 14.9.2000 uzavřela smlouvu o [anonymizováno], v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. [bankovní účet]. Dne 5.2.2004 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno], který umožnil žalované přečerpat prostředky na běžném účtu do výše povoleného limitu 18 000 Kč. Žalovaná byla povinna mít na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem odpovídající 50 % povoleného limitu, tj. 9 000 Kč a zároveň nepřekročit úvěrový limit. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, neboť po uplynutí 180 kalendářních dnů neměla na svém běžném účtu kreditní zůstatek po dobu 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 27.9.2004 vypověděla žalované sjednaný [anonymizováno] a převedla debetní zůstatek ve výši 17 629,66 Kč z běžného účtu na zvláštní úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dlužnou částku byla žalovaná povinna splácet ve splátkách ve výši 932,10 Kč měsíčně, vždy do každého 27. dne v měsíci. Z důvodu prodlení žalované splácet dlužnou částku (žalovaná uhradila pouze splátky v celkové výši 5 870,24 Kč), právní předchůdkyně žalobkyně dne 1.8.2005 úvěr zesplatnila. Dlužná jistina je od zesplatnění úročena úrokem ve výši 30 % dle úrokového lístku právní předchůdkyně žalobkyně platného ke dni zesplatnění. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019 s účinností ke dni 21.6.2019. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbylé výši 14 011,82 Kč, poplatků ve výši 860 Kč, smluvního úroku ve výši 1 179,31 Kč za období od 30.3.2005 do 1.8.2005 a úroku z prodlení v kapitalizované výši 71,01 Kč představující úrok z prodlení od 1.5.2005 do 1.8.2005. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 30 % ročně a úroku z prodlení z částky 14 871,82 Kč od 22.6.2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak má za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaná dne 14.9.2000 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o [anonymizováno] (viz smlouva), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky). Dodatkem [číslo] k této smlouvě byl žalované právní předchůdkyní žalobkyně povolen debetní zůstatek [anonymizováno], který umožnil žalované přečerpat prostředky na běžném účtu do výše povoleného limitu 18 000 Kč s tím, že žalovaná musí mít minimální měsíční kreditní příjem alespoň ve výši 50 % povoleného limitu. Žalovaná se zavázala platit poplatky dle sazebníku. Výše úroku byla sjednána ve výši dle platného úrokovém lístku. Dále se žalovaná zavázala mít po uplynutí každých 180 kalendářních dnů na svém běžném účtu kreditní zůstatek po dobu 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů. V opačném případě bude povolený limit žalované zrušen a debetní zůstatek bude převeden na nový úvěrový účet. Dlužnou částku pak žalovaná splatí do 24 měsíců prostřednictvím splátek, jejich výši stanoví právní předchůdkyně žalobkyně. Debetní zůstatek bude úročen dle platného úrokového lístku (viz žádost o povolení debetního zůstatku flexikredit, viz dodatek [číslo] viz příkaz k inkasu – otevření flexikreditu, viz sazebník, viz úrokový lístek). Žalovaná v žádosti o povolení debetního zůstatku uvedla, že je zaměstnána s průměrným čistým příjem 11 600 Kč měsíčně. [příjmení] příjem domácnosti činil 30 000 Kč měsíčně. Z výpisů z běžného účtu z doby uzavření smlouvy o flexikreditu soud zjistil, že ke dni 12.3.2004 činil konečný zůstatek na běžném účtu žalované 19 907,36 Kč, ke dni 13.2.2004 činil konečný zůstatek 41 342,99 Kč, ke dni 13.1.2004 činil konečný zůstatek 43 978,56 Kč, ke dni 31.12.2003 činil konečný zůstatek 7 970,66 Kč, ke dni 13.11.2003 činil konečný zůstatek 200 Kč, ke dni 13.10.2003 činil konečný zůstatek 2 055,41 Kč. Z ostatních výpisů z běžného účtu žalované soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Dne 27.9.2004 právní předchůdkyně žalobkyně zrušila žalované povolený limit, neboť žalovaná porušila smluvní povinnost mít po uplynutí každých 180 kalendářních dnů na svém běžném účtu kreditní zůstatek po dobu 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Debetní zůstatek 17 629,66 Kč byla žalovaná povinna splácet ve 24 splátkách po 932,10 Kč měsíčně vždy ke každému 27. dni v měsíci (viz sdělení ze dne 27.9.2004). Z Dispozic ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 17.3.2005 soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou opakovaně upozorňovala na možnost zesplatnění úvěru, pokud neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou splátky (viz upomínka ze dne 30.6.2005, viz upomínka ze dne 30.5.2005, viz upozornění ze dne 2.5.2005, viz upomínka ze dne 30.3.2005, viz upozornění ze dne 2.3.2005, ze dne 31.1.2005 a 30.12.2004, viz upomínka ze dne 30.11.2004, viz upozornění ze dne 30.10.2004). Dne 1.8.2005 právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr z důvodu opakovaného porušení smluvních ujednání žalovanou (viz oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný). Dle výpisů z úvěrového účtu soud zjistil výši dlužné částky včetně všech platebních transakcí, s tím, že ke dni 21.6.2019 činila dlužná jistina úvěru částku 14 011,82 Kč a výše poplatků 860 Kč (viz výpisy z úvěrového účtu).) Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 18.6.2019 smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] žalobkyni s účinností ke dni 21.6.2019, kdy byla uhrazena úplata za postoupení pohledávek (viz dohoda, viz smlouva o postoupení pohledávek [číslo] viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání – podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzvána včetně předžalobní výzvy (viz oznámení o žalobě, viz 2x výzva k úhradě dluhu, viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – podací lístek). 5. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch.zák.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta první obch.zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle § 708 odst.1 obch.zák. smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. 6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované na základě Smlouvy o [anonymizováno] ze dne 14.9.2000 zřídla běžný účet a dne 5.2.2004 právní předchůdkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru ve formě povoleného debetu na tomto běžném účtu do výše limitu 18 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se smluvním úrokem ve výši uvedeném dle platného úrokového lístku. Ačkoliv v době uzavření úvěrové smlouvy ještě neexistoval zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, soud přezkoumal úvěryschopnost žalované, neboť logickým předpokladem pro poskytnutí úvěru je řádné posouzení úvěryschopnosti úvěrovaného úvěrujícím, a to aniž by tato povinnost musela být právně stanovena. Na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti a zejména z výše zůstatku na běžném účtu žalované v době několika měsíců předcházejících uzavření úvěrové smlouvy soud dospěl k závěru, že žalovaná měla dostatek finančních prostředků k tomu, aby byla schopna dodržet smluvní podmínky úvěrové smlouvy a mít na běžném účtu v rozhodném období dostatek finančních prostředků. Právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěryschopnost žalované řádně posoudila. Protože žalovaná následně nesplnila smluvní podmínky, právní předchůdkyně kontokorentní úvěr zrušila a debetní zůstatek převedla na nový úvěrový účet a žalované stanovil