61 C 143/2022-28 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”). 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalovanou uzavřela účastnickou smlouvu [číslo] a [anonymizováno], na jejichž základě žalobkyně poskytla žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně zprostředkovaného prodeje služeb třetích stran, (dále také jen„ služeb třetích stran“), a žalovaná se zavázala za tyto služby platit ceny dle jednotlivých vyúčtování. Zároveň žalobkyně se žalovanou uzavřela i kupní smlouvu o prodeji koncového zařízení. Předmětem řízení je dluh žalované na kupní ceně tohoto koncového zařízení, které se žalovaná zavázala žalobkyni splácet formou splátek dle jednotlivých vyúčtování na základě dohody o splátkách ceny zařízení [číslo]. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 4.2.2020 prostředky komunikace na dálku účastnickou smlouvu [číslo] na dobu určitou v trvání 24 měsíců, jejímž předmětem bylo poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, případně i další sjednané služby a zboží, kdy se žalovaná zavázala žalobkyni za tyto služby a zboží platit sjednanou cenu. Dále účastníci řízení uzavřeli dne 22.7.2020 prostředky komunikace na dálku smlouvu [číslo] na dobu určitou v trvání 24 měsíců, jejímž předmětem bylo poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, případně i další sjednané služby a zboží, kdy se žalovaná zavázala žalobkyni za tyto služby a zboží platit sjednanou cenu. Dále účastníci uzavřeli dne 4.2.2020 prostředky komunikace na dálku dohodu o splátkách ceny zařízení [číslo], jejímž předmětem byla úhrada kupní ceny z kupní smlouvy na koncové zařízení Samsung Galaxy A40 Blue ve výši 3 477 Kč, kdy žalovaná na kupní cenu uhradila 477 Kč a zbytek kupní ceny se žalovaná zavázala splácet ve 12 splátkách po 250 Kč měsíčně dle jednotlivých vyúčtování. V případě prodlení žalované s úhradou splátky kupní ceny koncového zařízení nebo vyúčtovaných služeb po dobu delší než 30 dnů byla žalobkyně oprávněna zesplatnit zbývající část kupní ceny. Součástí smluv byly i všeobecné podmínky, podmínky služby Vodafone splátky a podmínky služeb a zboží za zvýhodněnou cenu. Na splátkách koncového zařízení žalobkyně žalované vystavila vyúčtování [číslo] splatném dne 28.12.2020 na částku 250 Kč (žalobkyně nárokuje pouze částku ve výši 249,36 Kč), vyúčtování [číslo] splatném dne 28.1.2021 na částku 250 Kč (žalobkyně nárokuje pouze částku ve výši 249,52 Kč), vyúčtování [číslo] splatném dne 28.2.2021 na částku 250 Kč (žalobkyně nárokuje pouze částku ve výši 249,68 Kč) a vyúčtování [číslo] splatném dne 28.10.2021 na částku 2000 Kč. Žalobkyně ukončila poskytování služeb sjednaných ve smlouvě, neboť žalovaná řádně neužívala příslušné služby po dobu 24 měsíců, k níž se ve smlouvě zavázala. Žalovaná nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování. Proto byla žalobkyně oprávněna doúčtovat žalované rozdíl mezi zvýhodněnou a plnou kupní cenou zařízení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 5. Na základě shora uvedeného posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na základě které žalobkyně žalované poskytovala veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a kupní smlouva na koupi koncového zařízení ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), spolu s dohodou o splátkách ceny zařízení. Všechny smlouvy byly uzavřeny prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 1824 a násl. o.z., písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z. Na základě kupní smlouvy žalobkyně žalované prodala koncové zařízení, kdy žalovaná na kupní cenu uhradila částku 477 Kč a zbytek kupní ceny se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách dle jednotlivých vyúčtování. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, neboť se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtovaných částek dle žalobkyní vystavených vyúčtování. Žalobkyně tak zbytek dlužné částky za koupi koncového zařízení zesplatnila v souladu se smluvním ujednáním účastníků a § 1931 o.z. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). Zaplacení úroku z prodlení se žalobkyně nedomáhala. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 8. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud tři dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.