61 C 211/2021-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 7 880 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě dokladů: pracovní smlouvy, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o uzavření smlouvy o zápůjčce a nájemní/podnájemní smlouvy. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v zákaznické kartě. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 12 330 Kč (zápůjčku 7 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 330 Kč) prostřednictvím 45 týdenních splátek ve výši 274 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 932 Kč odpovídající 29 % roční úrokové sazbě, poplatku za zpracování a doručení ve výši 2 194 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 204 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do [datum] Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum] Celkem žalovaná uhradila na zápůjčce částku 4 450 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 4 709,33 Kč, souhrnného poplatku ve zbylé výši 3 170,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 210,59 Kč představující smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 4 709,33 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum], a úroku z prodlení v kapitalizované výši 692,01 Kč představující úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny 4 709,33 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 29 % ročně a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny 4 709,33 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce č. [číslo] dle které jí společnost poskytla zápůjčku ve výši 7 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce). Čistý příjem žalované činil 7 600 Kč měsíčně a další čistý příjem domácnosti činil 5 500 Kč měsíčně. Odhadované výdaje činily 4 500 Kč měsíčně. Žalovaná nebyla zaměstnána, byla v domácnosti jako spolubydlící (viz zákaznická karta). Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z poštovní složenky o výplatě státní sociální podpory-rodičovského příspěvku za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]. Žalovaná se zavázala k zápůjčce uhradit i souhrnný poplatek 5 330 Kč, a to vše v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 932 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 204 Kč. Žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy (viz smlouva o zápůjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Smluvní úrok byl sjednán ve výši 29 % p.a. (viz smlouva o zápůjčce). Žalovaná na zápůjčku uhradila celkem částku 4 450 Kč (viz tabulka umoření). Pohledávka byla následně postoupena dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], viz doklad o odeslání ze dne [datum] - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 7 000 Kč. Žalovaná částku převzala a zavázala se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve