61 C 4/2022-23 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 624 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit na základě pojistné smlouvy [číslo]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli prostředky komunikace na dálku pojistnou smlouvu o„ [anonymizováno 5 slov]“, [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], [registrační značka], které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalovanému poskytnout. Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 13 157 Kč ročně splatné pololetně ve výši 6 579 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit rovněž pojistnými podmínkami. Sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění byl m.j. sjednán poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč a poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu vyřazení vozidla z evidence silničních vozidel. Žalovaný nezaplatil žalobkyni na pojistném za období od [datum] do [datum] částku v celkové výši 2 024 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému upomínku k zaplacení dlužného pojistného a dne [datum] pokus o smír. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákona č. 168/1999 Sb.“) ve spojení s § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z., na základě které žalobkyně pojistila odpovědnost žalovaného za případnou škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Žalovaný neplnil řádně a včas svoji povinnost hradit žalobkyni sjednané pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné splatné dne [datum]. Pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm.c) zákona č. 168/1999 Sb. dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu. Žalobkyně tak má právo na pojistné za dobu trvání pojištění dle § 2782 odst.1 o.z. ve výši 2 024 Kč za období od [datum] do [datum]. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě vyhověl v části dlužného pojistného ve výši 2 024 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). Dále soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od [datum] do [datum] z dlužného pojistného ve výši 2 024 Kč, kdy pojištění již zaniklo a kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou pojistného již v prodlení, tj. úrok z prodlení ve výši 124 Kč. 8. Ve zbylé části (výrok I) týkající se poplatků v celkové výši 600 Kč soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když sazebník nebyl součástí samotné pojistné smlouvy (součástí pojistné smlouvy byly pouze pojistné podmínky). Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že k pojistným podmínkám se automaticky váže i sazebník. Pokud chtěla žalobkyně uplatňovat náklady na vymáhání dle sazebníku, měla jej učinit přímo součástí smlouvy samé a nenavazovat ho pouze na pojistné podmínky. Takový postup soud shledal v rozporu např. s nálezem Ústavního soudu ze dne 11.11.2013, sp.zn. I.ÚS 3512/11, jehož závěry o omezení sjednávání smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv lze bezesporu vztáhnout i na tento případ. Žalobkyní uplatněné náklady dle sazebníku, který není součástí samotné pojistné smlouvy, tak představují v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele dle § 1813 o.z. K takovému nepřiměřenému ujednání se dle § 1815 o.z. nepřihlíží. Dále soud částečně zamítl úrok z prodlení, kterého se žalobkyně domáhala v kapitalizované výši 161 Kč za období od [datum] do [datum], a to co do částky 37 Kč, když úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši 2 024 Kč za toto období představuje částku 124 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal ve výroku II tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 2 148 Kč (pojistné 2 024 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 124 Kč). Žalovaný byl úspěšný co do částky 637 Kč, neboť v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 77 % a žalovaný byl úspěšný ve výši 23 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 54 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 54 %, tj. 738,70 Kč. 10. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, když tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, když tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby. 11. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.