61 C 58/2022-41 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 643 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 25.8.2021. Na základě této úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni splatit do 15.9.2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 872 Kč. Pro případ prodlení se žalovaný v úvěrové smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena žalobkyní prostřednictvím výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od listopadu 2019 až prosince 2019, ledna 2020, dále od června 2020 do září 2020 a června 2021 až srpna 2021 a prostřednictvím databází EUCB, CRIF, CEE, ISIR a Black List. Žalovaný ničeho neuhradil. Předmětem žaloby je tak jistina úvěru ve výši 3 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 872 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 3 000 Kč od 16.9.2021 do 30.5.2022 ve výši 771 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 16.9.2021 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 6. Žalovaný dne 25.8.2021 uzavřel se žalobkyní prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 872 Kč, celkem 3 872 Kč, do 21 dnů od odeslání finančních prostředků na bankovní účet žalovaného, tj. do 15.9.2021, neboť částka 3 000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedený v úvěrové smlouvě dne 25.8.2021. Pro případ prodlení se žalovaný v úvěrové smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení s placením. Žalovaný byl ve smlouvě o spotřebitelském úvěru identifikován m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, bankovním číslem účtu a trvalým bydlištěm. Žalobkyně dále ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím fotokopie občanského průkazu žalovaného a fotografie žalovaného. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena na základě výpisů z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od listopadu 2019 až prosince 2019, ledna 2020, dále od června 2020 do srpna 2020 a června 2021 až srpna 2021. Konečný zůstatek na účtu ke dni 30.11.2019 činil 6 184,05 Kč, konečný zůstatek na účtu ke dni 31.12.2019 činil 3,10 Kč, konečný zůstatek na účtu ke dni 31.1.2020 činil 170,24 Kč. Za období od června 2020 do srpna 2020 a od června 2021 do srpna 2021 nebylo možné zjistit konečný zůstatek k poslednímu dni v měsíci (žalobkyně nedoložila úplné výpisy z účtu – pozn. soudu). Žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] [země]. Dne 10.7.2020 žalovanému byla zaměstnavatelem na účet žalovaného vyplacena mzda ve výši 15 369 Kč, dne 10.8.2020 mzda ve výši 17 200 Kč, dne 10.9.2020 mzda ve výši 17 601 Kč, dne 10.6.2021 mzda ve výši 19 300 Kč, dne 9.7.2021 mzda ve výši 19 624 Kč a dne 10.8.2021 mzda ve výši 20 156 Kč. Výdaje žalovaného činily dle v žádosti o poskytnutí úvěru uvedených údajů 6 000 Kč na domácnost, 10 411 Kč na jiné finanční závazky, 5 000 Kč na náklady na bydlení. Příjem ostatních členů domácnosti činil 19 000 Kč. Dle databáze REPI splácel žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy úvěr ve výši 9 040 Kč, který měl splatit do 13.8.2023. V době uzavření úvěrové smlouvy zbývala žalovanému k úhradě částka 9 175 Kč včetně příslušenství. Dále žalovaný splácel úvěr ve výši 4 500 Kč, který měl splatit do 7.9.2021. V době uzavření úvěrové smlouvy zbývala žalovanému k úhradě částka 6 411 Kč včetně příslušenství. Žalovaný nebyl s úhradou úvěrů v prodlení. Předchozí úvěry měl žalovaný již uhrazené. U několika z těchto úvěrů se žalovaný dostal v průběhu splácení do prodlení se splátkami. Jedna z nich byla mimosoudně vymáhán v srpnu 2021. Dle databáze EUCB CZ žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy neměl žádnou zápůjčku. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 7 dnů od doručení výzvy. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav a