61 C 72/2022-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 24.5.2022 ve znění doplnění ze dne 4.8.2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela elektronicky prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované dne 24.7.2019 poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím databází CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr do 23.11.2021 ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.11.2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 24.11.2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěru (viz smlouva o spotřebitelském úvěru, viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované dne 24.7.2019 úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 54 613,96 Kč ve splátkách ve výši 2 072,65 Kč měsíčně do 24.7.2022. Částka 20 000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne 24.7.2019 (viz potvrzení o provedené platbě, viz sdělení [právnická osoba] ze dne 4.8.2022). Žalovaná byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru identifikována m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu a trvalým bydlištěm (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Úvěryschopnost žalované byla posouzena na základě čestného prohlášení žalované (viz čestné prohlášení). Žalovaná dále udělila právní předchůdkyni žalobkyně souhlas k lustraci žalované v databázích jako je např. REPI, BRKI a NRKI (viz souhlas se zpracováním osobních údajů). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 19.11.2021 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.12.2021, viz doklad o odeslání ze dne 3.12.2021 - podací lístek). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 3 dnů (viz předžalobní výzva ze dne 3.12.2021, viz doklad o odeslání ze dne 3.12.2021 - podací lístek). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela prostředky komunikace na dálku písemnou formou smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se smluvním úrokem do 24.7.2022. 8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona. 9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odb