61 C 91/2022-47 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9.6.2022 ve znění doplnění ze dne 10.10.2022 s 18.10.2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 56 196,06 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 4.11.2019 uzavřela Smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec do výše 59 000 Kč. Úvěr žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím databází: insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR, SOLUS a CBL a porovnáním průměrného příjmu žalované na běžném účtu ve výši 29 749,17 Kč a výdajů žalované odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splácet vyčerpanou část úvěru sjednanou minimální měsíční splátkou z čerpaných prostředků spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně z vyčerpané části úvěru. Dále se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně platit poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty ve výši dle ceníku. Protože žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně dne 25.4.2021 úvěr zesplatnila. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 24 765,04 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23.9.2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbylé výši 52 976,13 Kč, poplatků spojených s kreditní kartou a poplatků za upomínky v celkové výši 3 219,93 Kč a úroku v kapitalizované výši 3 570,08 Kč představující smluvní úrok od 21.9.2020 do 21.4.2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 23,99 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52 976,13 Kč od 14.9.2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaná dne 22.2.2019 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb (viz smlouva), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně m.j. zavázala vést pro žalovanou běžný č. [bankovní účet] a spořící účet. Dne 4.11.2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou Smlouvu o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový limit do výše 59 000 Kč. Úvěr mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala úvěr splácet minimální měsíční splátkou ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, min. 200 Kč spolu s poplatky spojené se správou karty a úrokem ve výši 23,99 % ročně (viz návrh na uzavření smlouvy). Součástí smlouvy byly m.j. obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky a ceník (viz obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, viz všeobecné obchodní podmínky a viz ceník). Úvěryschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě databází: insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR a interních a externích databází, zejména bankovních a nebankovních registrů BRKI/NRKI, SOLUS, CBL Dále právní předchůdkyně žalobkyně posoudila příjmy a výdaje žalované a rovněž k posouzení úvěryschopnoti aplikovala model skóringu (viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta, viz výpis z databáze CBL). Příjmy žalované od zaměstnavatele v říjnu 2019 činily 11 816 Kč, v září 2019 částku 31 621 Kč a v srpnu 2019 částku 28 976 Kč. V říjnu 2019 zaplatila žalované na splátku jiných úvěrů celkem 4 585 Kč, v září 2019 částku 4 585 Kč a v srpnu 2019 rovněž částku 4 585 Kč (viz mimořádný výpis z účtu č. [bankovní účet]). Transakční historie čerpání úvěru vyplývá z mimořádného výpisu z účtu č. [bankovní účet] a ze souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty (viz mimořádný výpis z účtu č. [bankovní účet] a souhrnný výpisu z účtu Kreditní karty). Dne 27.4.2021 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované, že na základě prodlení žalované s úhradou finančních závazků zesplatnila úvěr ke dni 25.4.2021 (viz oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty, viz přehled podacích čísel). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 a Smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne 23.9.2021 žalobkyni (viz Rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 a Smlouva o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne 23.9.2021, viz potvrzení úplaty). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz vyrozumění o postoupení pohledávky, viz přehled podacích čísel). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva ze dne 26.11.2021, viz seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne 26.11.2021). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1959 písm.e) o.z. neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem„ ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do deseti dnů. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl,