16 C 167/2019-335 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobci se domáhali, aby soud uložil žalovaným povinnost zdržet se obtěžování stíněním pozemku žalobců stromem ořešákem na pozemku žalovaných a spadem listí z tohoto stromu na pozemek žalobců. Argumentovali tím, že k těmto imisím dochází nad míru přiměřenou poměrům. Uvedli, že ořešák žalovaných částečně zastiňuje jejich pozemek a znečišťuje spadem listí (zejména v době podzimu) a tím jim fakticky znemožňuje výkon jejich vlastnického práva. Dům s pozemkem navíc užívá otec žalobců (vedlejší účastník), který je tak nucen trávit nezanedbatelný čas hrabáním a odklízením spadaného listí, což je pro něj vzhledem k věku a zdravotním stavu obtížné. Činí tak 3 x za sezónu. Stíněním pak dochází ke zhoršení vlastností půdy a ve výkonu vlastnického práva je žalobcům bráněno tím, že na pozemku nemohou pěstovat rostliny dle vlastního uvážení. 2. Ve lhůtě pro doplnění tvrzení a označení důkazů žalobci uvedli, že pozemek je užíván jako zahrada, vedlejší účastník na něm pěstuje na záhonech v prostření části pozemku plodiny, které celá rodina konzumuje, pozemek slouží k rekreaci, hrám dětí, které zde tráví volný čas při návštěvě vedlejšího účastníka. Pozemek užívá k rekreaci při návštěvě i další rodinní příslušníci k odpočinku. V horní části pozemku pak všichni společně nad ohništěm opékají buřty. Takový způsob využití pozemku považují v dané lokalitě za legitimní a odpovídá místním poměrům. K imisi spadem listí doplnili, že listí okyseluje půdu, na zahradě se pak vyskytuje mech, který se šíří po celé zahradě, což snižuje možnost užití pozemku. Žalobci se nemůžou sednout na zem, která je od mechu mokrá. Stín pak zasahuje do větší části zahrady, rostliny špatně rostou a plodí, což má vliv na výtěžnost. Vedlejšího účastníka tak přestává bavit zahradničení, neboť se jedná o marný boj se stínem. Většinu dne je horní polovina pozemku zastíněna. Ve zbytku pozemku je pak stín od garáže žalovaných a stromu a domu žalobců. Předmětný strom má přitom mohutnou korunu a svým vzrůstem se místní poměrům vymyká. 3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, tvrdili, že obtěžování stromem ořešákem není nepřiměřené místním poměrům. Zejména poukazoval na skutečnost, že v okolí je růst těchto stromů běžný, jedna z ulic v okolí se přiléhavě jmenuje [ulice]. Namítali, že též z ořešáku žalobců padá stín a listí na pozemek žalovaných. Byli ochotni a také provedli částečně ořez jedné z větví ořešáku, žalobci však tvrdili, že byla provedena neodborně, a proto dochází k jejímu dorůstání, tudíž tento zásah nemá z hlediska zabránění oběma typům imise vliv. Žalovaní vznesli též námitku vydržení práva přivádění imisí na pozemek žalobců spadem listí a stíněním s argumentem, že žalovaní po celou dobu 10 let byli v dobré víře, že ke spadu listí a stínění může docházet tak, jak k němu dosud docházelo. Situace v místě musela být žalobcům známa, když pozemky žalobců a žalovaných jsou vlastněny danými rodinami již desítky let. Žalobci a vedlejší účastník tak nabývali nemovitosti s vědomím spadu listí a stínění ořešákem. Žalobci si mohli být vědomi situace v lokalitě a toho, že v průběhu času může dojít k nárůstu imisí. Poukázali přitom na rozhodnutí vyšších soudů. 4. Účastníci v průběhu řízení polemizovali i s možností, jakým způsobem lze využít spadané listí i plody (ke kompostování, kosmetickým účelům apod.), těmito argumenty se soud nezbýval, neboť je nepovažoval ve věci za významné. 5. Žalobci podáním doručeným soudu dne [datum] žádali o připuštění změny žaloby spočívající v tom, že by se žalobci nadále domáhali odstranění stromu ořešáku žalovaných, soud však změnu žaloby nepřipustil, neboť řízení je koncentrováno a dosavadní výsledky dokazování by nebyly v novém řízení použitelné. Soud totiž uzavřel, že požadavek na odstranění stromu vymezený žalobci ustanovením § 1017 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je odlišnou hmotně právní normou vyžadující tvrzení a prokázání jiných významných skutečností, domáhali by se tím tedy něčeho jiného na základě zcela jiných tvrzení a důkazů. Soud proto tomuto návrh na změnu žaloby nevyhověl, nicméně podání s ohledem na postoj žalobců vyloučil k samostatnému projednání. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsané u katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] na lisu vlastnictví [číslo]. Pozemek je z hlediska způsobu užívání zahradou. Žalovaní jsou vlastníky sousedícího pozemku parc. [číslo] tamtéž, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] stejně tak se jedná o zahradu. Šetřením na místě samém provedeném [datum] soud zjistil, že na pozemku žalovaných se (z pohledu od vstupu k nemovitostem z ulice [ulice]) v jeho pravém horním rohu při hranici s pozemkem žalobců nachází vzrostlý strom ořešák, jehož jedna z větví směřuje nad společnou hranici pozemků a pozemek žalobců, přičemž hranici pozemků v reálu představuje též plot z tújí vysázených žalovanými. Na pozemku žalobců, v jeho levém horním kvadrantu stojí také strom ořešák menšího vzrůstu, než je ořešák žalovaných, pod ním pak ještě ořešák nepatrného vzrůstu. Ve spodní části pozemku žalobců, kde se nachází dům, stojí za domem strom ořešák vzrůstu a rozpětím srovnatelného se stromem žalovaných. Na pozemku žalobců se nacházejí další ovocné dřeviny nikoli zásadního vzrůstu, stejně tak na pozemku žalovaných, kde jsou po celé jeho ploše rozmístěny ovocné stromy nízkého vzrůstu a ovocné keře, zhruba uprostřed pozemku je patrný vytvořený záhon pro pěstování drobné zeleniny, na kterém se s ohledem na roční období žádné výpěstky nevyskytovaly. Pozemky se nacházejí ve staré zástavbě [katastrální uzemí], obec Most. 7. Ze satelitního snímku (č.l. 73) soud zjistil, že nejen na pozemcích žalobců a žalovaných, ale též na ostatních okolních pozemcích se četně vyskytují vzrostlé stromy (výšku a druh soud nezjišťoval). 8. Ke spadu listí z ořešáku žalovaných soud při šetření na místě samém zjistil (a zaznamenal na fotografie [číslo] na č.l. 187), že od hranice pozemků, která probíhá v místě živého plotu, je ve vzdálenosti odhadem cca 1,5 metru postaven směrem do pozemku žalobců na sloupcích drátěný plot. V prostoru mezi tújemi a drátěným plotem, a ještě cca do vzdálenosti 1,5 metru od drátěného plotu směrem do pozemku žalobců, se odhadem na [číslo] jeho délky směrem od ořešáku žalovaných k domu žalobců nachází spadané listí ořešáku. Pod ořešákem žalobců v horní části jejich pozemku je listí shrabáno, ořešák je opadaný. Výslednou situaci vedlejší účastník přítomný na místě samém označil za stav, kdy listí, které považoval dle vlastního odhadu za náležející k ořešáku na pozemku žalobců shrabal, a listí, které považoval za náležející k ořešáku žalovaných, shrabáno nebylo. Ořešák žalovaných byl opadaný pouze částečně, ořešák žalobců ve spodní části pozemku byl opadaný zcela, listí pod ním shrabáno nebylo (nebo alespoň ne zcela). 9. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil pouze, že subjektivně považuje spad listí za nadměrný, což poměřuje schopností a možnostmi danými věkem a zdravotním stavem vedlejšího účastníka odklízet spadané listí. Žalobkyně přiměřenost přirovnala ke stavu, za kterého by byl vedlejší účastník, který dům a zahradu užívá, nucen odklízet množství odpovídající cca 1 pytli. Nepřiměřenost definovala pouze obecně tím, že pro žalobce či vedlejšího účastníka se jedná jednoduše„ o práci navíc“, v porovnání s prací, kterou činí„ pro sebe“ tak o 2–3 hodiny v období spadu listí, tj. dle žalobkyně v období od půlky října do půlky listopadu. V případě stínění pak nepřiměřenost shledává v tom, že levý horní kvadrant pozemku žalobců je celý zastíněný, žalobci tak nemohou plně využívat celý pozemek, resp. že na pozemku jsou místa, kde není dostatečný osvit sluncem, přičemž má za to, že je jejím práce mít pozemek osluněný zcela. 10. Z četných fotografií předložených žalobci či vedlejším účastníkem soud zjistil, že zachycují situaci v poměrech, jak je shledal soud při prohlídce místa. Konkrétně je z nich patrné, že v období března 2020 se v místě drátěného plotu nachází v pásu podél něj mech; v uvedené době jsou stromy bez listí. Fotografie z června 2020 prokazuje, že na pozemku je záhon neurčité délky, nacházející se zhruba uprostřed pozemku žalobců, na němž je pěstována drobná zelenina. Na fotografiích z června a července roku 2020 je zchyceno též porovnání stromů, z něhož je patrné, že v uvedené době byl ořešák žalobců menší než ořešák žalovaných. Fotografie prokazují, že ořešák žalovaných konci větví přesahuje částečně na pozemek žalobců (viz fotografie v obálce na č.l. 129 soudem označené čísly 1–8). Z fotografií ve svazku na č.l. 129b označených soudem [číslo] pořízených v červenci až září 2020 soud zjistil, že v době před sedmou hodinou ranní je při hranici pozemku a pod ořešákem žalobců ve spodní části jejich pozemku stín, v ostatní části směrem vpravo od hranice pozemků je patrný osvit sluncem. Z fotografií na č.l. 160 zachycujících situaci v říjnu a listopadu 2021 žalobci zejména demonstrují, že listí v mezipr