17 C 256/2022-65 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky celkem ve výši 82 650 Kč spolu s příslušenstvím jako neuhrazených nákladů za odtah a parkování vozidla. Dluh žalovaného je podle žalobkyně tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a částkou 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne [datum], a to v e-mailu žalovaného adresovaného žalobkyni, s návrhem na mimosoudní řešení věci, v němž žalovaný v podstatě sděluje, že vozidlo užívala 3. osoba, že neměl být žalovaný o odtahu informován a rovněž tzv.„ svůj názor na věc“. 3. Soud má takto za zjištěné, že žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy, která je oprávněná k odstraňování silničních vozidel (dále jen„ vozidlo“) a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] jehož provozovatelem byl ke dni provedení odtahu žalovaný (karta vozidla). Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní (protokol o odtahu vozidla [číslo] žádost MP [obec] o provedení odtahu, výpis z registru vozidel (karta vozidla) [anonymizováno]). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k uhrazení dlužné částky, avšak na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: odtah byl žalobkyní proveden na základě ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o obecní policii“). Ustanovení § 17a odst. 6 věta první zákona o obecní policii zní:„ Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit.“. Technickým prostředkem je tzv. botička. Odpovědnost provozovatele vozidla je dána ustanovením § 17a odst. 6 zákona o obecní policii, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, tzn. bez ohledu na zavinění. Závazkový vztah mezi účastníky této kauzy je ve spojení s ustanovením § 1723 odst. 1 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) a ustanovením § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) založen způsobením škody, tedy vzniku nákladů spojených s odtahem. Tento vztah vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda (náklady). Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace anebo osoba, jež na základě právního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace (zde hl. m. [příjmení]) zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Oprávněnou osobou je v tomto případě žalobkyně. V daném případě tak mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. V této souvislosti odkazuje soud na Nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 150/03, který se vztahuje k ustanovení § 45 odst. 4 cit. zákona o silničním provozu, nicméně znění obou rozhodných ustanovení je téměř totožné (ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu:„ ...vozidlo se odstraní na náklady provozovatele“). V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením hl. m. [obec] účinným v den odtahu vozidla (ode dne [datum] Nařízení hl. m. [obec] [číslo] z roku [rok]). Parkovné je počítáno za každý započatý den vždy podle nařízení, které je v příslušný den účinné. Výše ceny za odtah a parkovné je stanovena příslušným nařízením hl. m. [obec] účinným v den odtahu vozidla. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 813/2007, kde je stanoveno:„ přičemž výše úhrady za odtah i střežení vozidla byla stanovena příslušným právním předpisem m. P. (nařízení m. P. [číslo] Sbírky právních předpisů m. [obec])“. Nařízení č. 13/2001 bylo s účinností ode dne [datum] nahrazeno nařízením [číslo] z roku [rok]. Nařízení hl. m. [obec] [číslo] z roku [rok] účinné od de dne [datum], podle kterého je určena výše ceny za odtah a střežení vozidla na parkovišti, bylo hl. m. Prahou vydáno na základě výměru Ministerstva financí (cenového věstníku) [číslo] [rok] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], kde jsou (shodně) v části I. oddílu B stanoveny„ Maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů“, konkrétně pod [číslo] je uvedena„ Odtahová služba, z toho jen nucené odtahy vozidel podle podmínek stanovených jiným právním předpisem a v nařízeních obcí včetně střežení vozidla na parkovišti a případného přitažení zpět“. Výměry jsou vydávány podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. [obec], ve znění pozdějších předpisů, pak platí:„ [jméno] hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje.“. K uvedenému se vyjadřuje mj. rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 60/2009 - 119 ze dne 5. 11. 2009 (viz Výměr MF [číslo] [rok]). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k uhrazení dlužné částky. Na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval. V rámci právní úvahy tedy soud vycházel z již citované právní úpravy ustanovení § 27, § 45 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon) ve spojení s ustanovením § 1723 odst. 1 NOZ a s ustanovením § 2911 NOZ a žalovanému uložil vzniklou škodu, včetně příslušenství, v podobě zákonného úroku z prodlení podle ustanovení § 1968 a násl. NOZ k rukám žalobkyně ve lhůtě stanovené podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. zaplatit. 5. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle ustanovení § 142a o.s.ř., dále podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle ustanovení § 89a exekučního řádu a nezastoupené žalobkyni přiznal náklady, kterými je náhrada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v částce 3 306 Kč a dále paušální náhrada hotových výdajů, tedy za 2 úkony podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (výzva k úhradě a návrh na zahájení řízení) po částkách 300 Kč za úkon, tedy za uvedené 2 úkony 600 Kč podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky a dále za 1 úkon ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky úkon ve výši 300 Kč. Upomínka k zaplacení byla žalovanému zaslána.