22 C 282/2023-24 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalovaného nároku v podobě úroku z prodlení z částky 194,63 Kč domáhala z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie žalovanou zjištěný dne [datum] na adrese [adresa]. Součástí žalovaného nároku jako náhrady škody byla dále náhrada nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 265,10 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaná se nevyjádřila. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že při kontrole dne [datum] byl v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa]. Konkrétně bylo při kontrole elektroměrového rozvaděče v uvedeném odběrném místě zjištěno, že v elektroměrovém rozvaděči v části pro elektroměry na krabičce KP 01 je poškozená kovová plomba a samolepky jsou nepoškozené. Po sejmutí krytu krabičky bylo zjištěno, že je spojen přívodní vodič s odvodním vodičem, pomocí elektro svorky. Oba vodiče o průřezu 6 mm² Cu. Přítomnost napětí na vodičích byla zjištěna. Hlavní jistič 1 x 25 A byl v zapnuté poloze. Průtok proudu byl naměřen 0,70 A. Na místo byla přivolána Policie ČR. Kontrole byla přítomna žalovaná, která umožnila kontrolu spotřebičů v domácnosti. Krabička KP 01 byla opatřena oranžovou plastovou plombou. Hlavní jistič byl vyfázován a maska zaplombována kovovou plombou. 5. Dopisem žalobkyně ze dne [datum] byla žalovaná písemně vyrozuměna o uvedené kontrole odběrného místa a bylo jí sděleno, že výše uvedené zjištění je kvalifikováno žalobkyní jako neoprávněný odběr podle § 51 odst. 1 energetického zákona (viz předmětný dopis ze dne [datum]). 6. Žalobkyně poté stanovila škodu způsobenou neoprávněným odběrem v souladu s vyhl. č. 359/2020 Sb. za období od [datum] do [datum] ve výši 194,63 Kč v podobě spotřebované elektřiny a platby za příkon (viz Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny). 7. Rovněž soud zjistil, že žalobkyně vynaložila náklady na zjištění tohoto neoprávněného odběru ve výši 11 265,10 Kč (viz Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne [datum], [právnická osoba] žalobkyni ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] k Rámcové dohodě o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě, faktura [číslo] ze dne [datum], výpis z účtu žalobkyně [číslo] ze dne [datum]). 8. Celková dlužná částka byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] (viz předmětná faktura). Dne [datum] a [datum] byly vystaveny předžalobní upomínky, která byly žalované zaslány doporučeně (viz předžalobní upomínky ze dne [datum] a [datum]). 9. Rozhodnutím [stát. instituce] čj. [spisová značka] ze dne 9. 3. 2023 byla žalovaná uznána vinnou přestupkem proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) b. 1 z. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustila tím, že v době od [datum] do [datum] v uvedeném odběrném místě neoprávněně odebírala elektrickou energii, čímž způsobila žalobkyni škodu ve výši 194,63 Kč. Žalované byla dále mj. uložena povinnost nahradit žalobkyni způsobenou škodu ve výši 194,63 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (viz předmětné rozhodnutí). 10. Soud učinil následující skutkový závěr. Žalovaná na uvedeném odběrném místě odebírala v období od [datum] do [datum] neoprávněně elektřinu, čímž způsobila žalobkyni škodu ve výši 194,63 Kč. Rovněž žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru elektřiny vynaložila náklady ve výši 11 265,10 Kč. 11. Právní posouzení věci se opírá o § 51 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon) ve znění v době zjištění neoprávněného odběru ve spojení s § 16 a násl. vyhl č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. 12. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energ. zák. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny. 13. Podle § 51 odst. 1 písm. c) b. 2 energ. zák. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. 14. Podle § 98a odst. 1 písm. a) energ. zák. ministerstvo stanoví vyhláškou druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností. 15. Podle § 17 odst. 5 vyhl. č. 359/2020 Sb. provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů. 16. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 17. Podle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. S ohledem na výše uvedený zjištěný skutkový stav soud věc posoudil v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že se žalovaná dopustila neoprávněného odběru elektřiny. Žalovaný skutek v podobě neoprávněného odběru elektřiny byl příslušným správním úřadem kvalifikovaná jako přestupek, žalovaná byla pro tento skutek odsouzena správním rozhodnutím, kterým je soud podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán. V souladu s tím, že žalované byla v uvedeném správním rozhodnutí uložena rovněž povinnost k náhradě škody za neoprávněně odebranou elektřinu, je tato otázky věcí pro soud pravomocně rozhodnutou, resp. jedná se v rozsahu uvedeného rozhodnutí o překážku věci pravomocně rozhodnuté. V uvedeném správním rozhodnutí však nebylo rozhodnuto o úroku z prodlení z přiznané škody. Žalovaná dosud žalobkyni škodu ve výši 194,63 Kč neuhradila, a proto žalobkyni náleží z této částky úrok z prodlení podle § 1970 o. z. 21. Nárok na zaplacení částky ve výši 11 265,10 Kč soud posoudil jako nárok na náklady na zjištění neoprávněného odběru podle § 17 odst. 5 vyhl. č. 359/2020 Sb. Žalobkyně prokázala, že vynaložila náklady na zjištění předmětného neoprávněného odběru elektřiny v podobě nákladů, které v souladu se smluvním ujednáním byla povinna zaplatit společnosti [právnická osoba] Tato společnost pro žalobkyni zjistila a zdokumentovala předmětný neoprávněný odběr, své náklady si v souladu se smlouvou uzavřenou se žalobkyní vyúčtovala a žalobkyně tyto náklady zaplatila. 22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 23. O