22 C 340/2022-45 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 810 Kč Kč jako příspěvku za provozování vozidla [registrační značka], [VIN kód] bez pojištění odpovědnosti z provozu osobního vozidla žalovaným v období od [datum] do [datum]. Dále byl předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dále byl předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 188 Kč jako příspěvku za provozování vozidla [registrační značka], [VIN kód] bez pojištění odpovědnosti z provozu osobního vozidla žalovaným v období od [datum] do [datum]. Dále byl předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. V rozsahu nároku na zaplacení částky 3 810 Kč vzala žalobkyně v průběhu řízení žalobu zpět, neboť žalovaný po podání žaloby dne [datum] předložil žalobkyni smlouvu ze dne [datum], kterou bylo předmětné vozidlo prodáno. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem předmětného motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], přesto však nehradil pojistné z titulu pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla. Výše příspěvku odpovídá součinu počtu dní žalovaného období a částky 47 Kč jako denní sazby, jejíž výše je dána druhem vozidla, v tomto případě osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm ³. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok plynoucí z § 4 ve spojení s § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku za provoz nepojištěného vozidla byla stanovena v souladu s § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb. O nákladech na uplatnění pohledávky soud rozhodl v souladu s § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a této v uvedeném rozsahu vyhověl. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni tak náleží plná náhrada nákladů řízení. Rovněž soud při rozhodnutí o nákladech řízení přihlédl v rozsahu rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby k § 146 odst. 2 o. s. ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Soud má za to, že žalovaný tím, že předmětnou kupní smlouvu předložil žalobkyni až po podání žaloby, zavinil, že zastavení řízení v uvedeném rozsahu. V souladu s tím byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení i v rozsahu zastavení řízení. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 b. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. V souladu s § 115a o. s. ř. soud k projednání věci nenařídil jednání.