46 C 117/2023-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení , částka, , úrokem z prodlení od , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Podle žaloby, , právnická osoba, . a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. S0004911015298699. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Uvedenou částku měl žalovaný splatit 12 měsíčními splátkami po , částka, . Žalovaný se zavázal splatit kromě jistiny také poplatek ve výši , částka, a smluvní úrok , částka, . Den celkové splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na , datum, , kdy měl žalovaný poskytnuté prostředky splatit. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení ze dne , datum, . Kromě jistiny ve výši , částka, byl na žalobkyni postoupen nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , jakož i kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, a náhradu nákladů na vymožení , částka, . Žalovaný nereagoval ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatil.2. Žalobkyně následně doplnila ve vyjádření ze dne , datum, , že úvěruschopnost žalovaného věřitelka zkoumala na základě žalovaným předložených listin, a to výpisů z běžného účtu žalovaného a z výplatních pásek. Na základě posouzení pak bylo zjištěno, že žalovaný je úvěruschopný, neboť bonita žalovaného byla prověřena.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena náhradně na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel.5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:6. Z výpisů z účtu žalovaného předložených žalobkyní k potvrzení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že výpis z účtu je zcela začerněn, je z něj pouze patrné, že dne , datum, přišla na účet žalovaného platba ve výši , částka, , dne , datum, obdržel od společnosti , právnická osoba, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , dne , datum, činila příchozí platba od neznámého plátce , částka, , dne , datum, další platba od neznámého plátce , částka, a konečně dne , datum, platba od neznámého plátce , částka, , dne , datum, obdržel žalovaný od , právnická osoba, , částka, a dne , datum, od neznámého plátce , částka, .7. Z výplatních pásek žalovaného vyplývá, že za měsíce červen až srpen 2020 obdržel žalovaný čistou mzdu , částka, , , částka, a , částka, .8. Z výpisu exekučních řízení rejstříku vedeného Okresním soudem v Mostě (č.l. 17) vyplývá, že proti žalovanému je vedeno velké množství exekučních řízení.9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, žalobkyní předložená smlouva a formulář nejsou podepsány žalovaným. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovanému byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši , částka, se zápůjční úrokovou mírou 12 % p. a., žalovanému byl účtován poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Úvěr měl být splacen 12 anuitními splátkami po , částka, . RPSN úvěru činila 203,10 %.10. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, vyplývá, že žalovanému bylo připsáno na účet , částka, dne , datum, .11. Ze smlouvy o postoupení ze dne , datum, a z oznámení o postoupení ze dne , datum, vyplývá, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení ze dne , datum, . Žalovaný byl v druhém oznámení o postoupení vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do , datum, .12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaný byl upozorněn na možnost podání žaloby.13. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (eIDAS) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.17. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.18. V projednávané věci není SMS kód nesplňuje žádnou z náležitostí elektronického podpisu a to ani prostého elektronického podpisu, když nelze ani dovodit, že by byl či mohl být přiřaditelný ke konkrétní listině ani ke konkrétní osobě.19. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako „smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané „smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaný nepodepsal.20. I kdyby bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky, je okresní soud povinen zkoumat, zda při jejím sjednání byla posouzena úvěruschopnost žalovaného.21. Podle § 1 zákona č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.22. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,