46 C 255/2023-54 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne , datum, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem a s úrokem z prodlení.2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela dne , datum, se žalovaným jako dlužníkem úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému jakožto dlužníkovi ve výši , částka, . Výše měsíční splátky byla stanovena částkou , částka, . Úvěr byl úročen úrokem v pohyblivé výši odpovídající sazbě žalobkyně a s pevné odchylky ve výši 9,7 % p. a. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne , datum, . Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobou je požadováno zaplacení částky , částka, , která přestavuje neuhrazené dlužné poplatky dle článku 6 smlouvy o úvěru, která odkazuje na sazebník žalobkyně. Za období od , datum, do , datum, požaduje žalobkyně zaplacení 30 neuhrazených měsíčních poplatků za spravování úvěru tj. , částka, . Dále žalobkyně uplatnila za období od , datum, do , datum, celkem , hodnota, poplatků za upomínku po , částka, a za období od , datum, do , datum, celkem , hodnota, poplatky za upomínku po , částka, . Poplatky byly účtovány dle sazebníku (položky uvedené na straně 7). Současně je pak požadován kapitalizovaný úrok z nesplacené jistiny za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, . Dále pak žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně.3. Žalobkyně podáním ze dne , datum, doplnila, že povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného řádně splnila. Vycházela především z nahlédnutí do bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, vyhodnotila příjmy žalovaného, jeho výdaje a výdaje na splátky úvěrů, jeho finanční rezervy, zohlednila pojištění a aplikovala demografické a statistické informace v rámci tzv. skóringového modelu. Konkrétně žalobkyně prověřila žalovaného v Bankovním registru klientských informací (BRKI) a nebankovním registru klientských informací (NRKI) a dále v databázi SOLUS. Z úvěrových registrů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl dva další dluhy vyplývající ze smluv o kreditních kartách splátkových ze dne , datum, a , datum, . Příjem žalovaného byl zjištěn z čestného prohlášení žalovaného o příjmu ze dne , datum, , kdy žalovaný prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti byl , částka, . Tento příjem byl ověřen z výpisů z běžného účtu žalovaného, dle kterých činila pravidlená mzda žalovaného za posledních 5 měsíců v průměru , částka, . Výdaje žalovaného byly stanoveny na základě prohlášení žalovaného a byly porovnány s údaji ČSÚ (z této částky ve výši , částka, pak žalobkyně vycházela, neboť žalovaný uvedl výdaje nižší). Ohledně výdajů žalobkyně vycházela z toho, že výdaje žalovaného na bydlení činily , částka, , závazky u jiných poskytovatelů úvěru , částka, , závazky u žalobce , částka, . Ostatní výdaje byly stanoveny ve výši životního minima tj. , částka, . Proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení, žalovaný nebyl veden bydlištěm na ohlašovně. Úvěruschopnost žalovaného tak byla podle žalobkyně zjevně dána.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.5. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalovaného se má ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil.6. Ze snímku insolvenčního rejstříku (č. l. 32) vyplývá, že žalovaný nebyl ke dni , datum, v insolvenci, resp. neběželo ohledně něj žádné insolvenční řízení.7. Dle interní kreditní informace žalobkyně vyplývá, že ke dni , datum, měl žalovaný povolený debet ve výši , částka, , kreditní kartu s povoleným limitem , částka, a tzv. optimální nezajištěnou půjčku ve výši , částka, , celkem činila úvěrová angažovanost žalovaného , částka, .8. Z žádosti o poskytnutí optimální půjčky ze dne , datum, okresní soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, , který měl sloužit ke konsolidaci předchozích dluhů žalovaného u žalobkyně ve výši , částka, (kreditní karta) a , částka, (Optimální půjčka). Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, vlastní byt, má středoškolské vzdělání a je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem , částka, . Žalovaný uvedl měsíční výdaje spojené s bydlením ve výši , částka, , výdaje na pojištění , částka, , na spoření , částka, a ostatní výdaje v částce , částka, .9. Dle návrhu na rozhodnutí o poskytnutí Optimální půjčky (č. l. 34) vyplývá, že žalobkyně učinila lustraci žalovaného v NRKI, BRKI a v SOLUSU bez zjištění negativních informací.10. Žalovaný o sobě dne , datum, písemně prohlásil, ž jeho zdravotní stav je dobrý (č. l. 37).11. Dle čestného prohlášení žalovaného ze dne , datum, činil jeho příjem , částka, měsíčně čistého.12. Dle smlouvy o úvěru ze dne , datum, vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru „Optimální půjčka“, kterou byl žalovanému poskytnut úvěr na konsolidaci předchozích dluhů ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splácet v 72 měsíčních splátkách po , částka, s pojištěním , částka, měsíčně.13. Z historického výpisu vyplývá, že žalovaný úvěr řádně nesplácel a v důsledku prodlení mu byly účtovány poplatky.14. Předžalobní upomínka ze dne , datum, byla žalovanému zasílána s výzvou k zaplacení částky , částka, do , datum, . Dle podacího archu byla předžalobní výzva odeslána , datum, .15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, do , datum, , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.16. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od , datum, do , datum, , spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.17. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 [Právní rozhledy 21/2018 s. 757] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 [3225/2015 Sb. NSS]).20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, ne