46 C 69/2023-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 12 065 Kč s úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně jako věřitelka (úvěrující) uzavřela dne [datum] se žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen smlouva), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 20 876 Kč na nákup zboží. K poskytnutí úvěru došlo dne [datum] platbou na účet prodejce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr 24 měsíčními splátkami po 1 358 Kč. V průběhu trvání smlouvy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, když neuhradil splátky splatné od [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] takže došlo k zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících z úvěrové smlouvy ke dni [datum] O tom byl žalovaný informován dopisem žalobkyně ze dne [datum], kterým žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky vyplývající z předmětné smlouvy. Dlužné splátky do zesplatnění činily podle žaloby 11 460 Kč, úrok z prodlení 455 Kč a poplatek za upomínky 150 Kč. 2. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalobkyně vycházela především z informací, které si aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především z neveřejných a z historických informací o spotřebiteli za celou skupinu [anonymizováno] banky. Všechny zjištěné informace byly komplexně analyzovány a porovnávány s demografickými a statistickými údaji a ve skóringovém modelu. Žalobkyně tak získávala informace z bankovních a nebankovních registrů (NRKI, BRKI, registr rizikových subjektů [anonymizováno] banky), z registru [příjmení], z interních informací o platební morálce žalovaného, interního blacklistu, z insolvenčního rejstříku, registru neplatných dokladů, z evidence adres ohlašovan, z živnostenského rejstříku. Žalobkyně vzala v úvahu příjem žalovaného, výdaje žalovaného, výdaje na splátky úvěrů, z informace o finanční rezervě a ze skóringového modelu. Žalovaný nebyl ke dni nahlížení do BRKI a NRKI po splatnosti s plněním povinností z předmětných smluv a v prodlení nebyl ani v minulosti, o žalovaném nebyly negativní informace v registru rizikových subjektů, žalovaný nebyl ke dni nahlížení po splatnosti s planěním v databázi [příjmení], o žalovaném nebyla zjištěny negativní informace ani v ostatních databázích a seznamech. Žalovaný ke své osobě uvedl příjem 25 000 Kč, který měl pobírat jako podnikatel. Své náklady na bydlení vyčíslil žalovaný částkou 6 000 Kč a na splátky dalších úvěrů ve výši 2 500 Kč. Ve vztahu k předpokládané výši splátek byl dle žalobkyně disponibilní příjem žalovaného dostatečný. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k jim zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřili (žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel). 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: <b>6. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalovanému byla nařízena řada exekucí, a to již před uzavřením úvěrové smlouvy ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a četné další).</b> 7. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] číslo SU [číslo] soud zjistil, že žalovaný o sobě při uzavírání smlouvy uvedl, že je podnikatel, majitel podniku s čistým měsíčním příjmem 25 000 Kč a s náklady na bydlení 6 000 Kč měsíčně. Na dřívější úvěry měl žalovaný splácet 2 300 Kč měsíčně. Žalovaný měl být rozvedený a měl bydlet v družstevním bytě. Úvěr ve výši 20 876 Kč byl poskytován na koupi chladničky od [právnická osoba] s.r.o. 8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ke smlouvě SU [číslo] vyplývá, že obsahuje základní informace o úvěru, avšak není žalovaným podepsán. 9. Dle potvrzení o platbě ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně úvěr poskytla platbou prodejci. 10. Z tabulky umoření a z přehledu plateb na smlouvu vyplývá, že žalovaný na úvěr poskytnutý ve výši 20 876 Kč splatil celkem 21 893 Kč. Dle přehled plateb zbývalo ke dni [datum] k zaplacení 11 980 Kč. 11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný zásilku dle dodejky převzal dne [datum] 12. Z předžalobní výzvy ze [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě rovněž před podáním žaloby. Předžalobní výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě (dle přiloženého dokladu o odeslání). 13. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 14. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 21. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. 22. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský. 23. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citova