ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2023:50.C.139.2022.2 Datum: 2023-01-23 Předmět: 29 325 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 29 325 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 29 325 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, [právnická osoba] [anonymizováno] s. r. o., [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovanou 13. 8. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 5 516 Kč, to vše nejpozději do 14. 9. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná nezaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho. Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 325 Kč a nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 150 Kč, které původní věřitelce vznikly v souvislosti s mimosoudním vymáhání pohledávky. Dne 9. 3. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni, která se též pokusila mimosoudně vymoci pohledávku, přičemž v souvislosti s mimosoudním vymáháním jí vznikly náklady ve výši 473 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud žalobkyni vyzval, aby předložila soudu jakékoliv důkazy způsobilé prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že těmito důkazy nedisponuje. Ze stejného důvodu vzala žalobkyně žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 4 325 Kč a co do nesplaceného úroku a nákladů původní věřitelky s mimosoudním vymáhání pohledávky ve výši 150 Kč, které v návrhu žalobkyně souhrnně označila jako„ kapitalizovaný úrok“. Soud proto v této části řízeni zastavil (výrok I).
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou 13. 8. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 5 516 Kč, to vše nejpozději do 14. 9. 2021.
6. Soud nemá za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Soud žalobkyni vyzval, aby navrhla soudu jakékoliv důkazy prokazující, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně žádné důkazy k prokázání této skutečnosti nenavrhla a uvedla, že těmito důkazy nedisponuje.
7. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru nezaplatila ničeho.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila 9. 3. 2022 pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky ihned.
10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 5 516 Kč, to vše nejpozději do 14. 9. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru neposoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru nezaplatila do 14. 9. 2021 ničeho. Následně původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a žalovanou o tom vyrozuměla. Po postoupení pohledávky vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení celé dlužné částky. Po výzvě žalovaná ničeho nezaplatila.
11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
20. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK)) a je nutné vypořádat neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy. Žalovaná obdržela od původní věřitelky plnění ve výši 25 000 Kč. Za toto plnění nezaplatila žalovaná ničeho. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 25 000 Kč.
21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotř
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.