50 C 89/2023-55 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 45 316 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 18 002 Kč. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši 43 918 Kč (38 000 Kč původní jistiny a 5 918 Kč přirostlé úroky), smluvní pokuta 998 Kč, náklady s prodlením 1 000 Kč, smluvní pokuta podle článku 6,5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru ode dne 26. 1. 2018 do dne podání žaloby ve výši 18 002 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy s úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 12. 10. 2017, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 38 000 Kč, který měl žalovaný řádně a včas uhradit ve sjednaných 60 měsíčních splátkách po 2 077 Kč. Pro prodlení žalovaného s úhradami byl úvěr v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru zesplatněn ke dni 24. 1. 2018. Žalovaný neuhradil ničeho. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována dle údajů a podkladů, které poskytl sám žalovaný, dále kontrolou v dostupných registrech. Podáním ze dne 29. 6. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z důvodu seznámení se se soudním rozhodnutím zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], potvrzeného rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací], kterým byl žalovaný omezen ve svéprávnosti až na majetkoprávní dispozice do 700 Kč. 2. Žalovaný se prostřednictvím ustanoveného opatrovníka vyjádřil ve věci samé, tak, že se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že nemohl platně uzavřít úvěrovou smlouvu s ohledem na svůj duševní stav, který je setrvalý již od roku 2002, příslušenství pohledávky považoval za nemorální. Ze své činnosti ví, že žalovaný v tomto i v jiných případech úvěrových smluv figuroval jako bílý kůň pro osoby bydlících v [obec]. Je zřejmé, že poskytnuté peníze odešly na účet, jehož majitelkou je osoba bydlící v [obec]. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru [číslo] byla dne 12. 10. 2017 (dále jen„ smlouva“) uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným a jejím předmětem byl úvěr ve výši 38 000 Kč, který měl žalovaný splácet v pravidelných 60. měsíčních splátkách po 2 077 Kč, celkem měl zaplatit částku 124 620 Kč. Úrok z úvěru byl dohodnut ve výši 83,85 % ročně, výše RPSN 83,85 %. Ve smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení smluvní povinnosti (článek 6). Jako účet pro poskytnutí úvěru byl označen účet číslo [bankovní účet], jehož majitel byla paní [jméno] [příjmení] [příjmení], [rodné číslo], jak soud zjistil z potvrzení [právnická osoba] ze dne 29. 6. 2023. 5. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaný uvedl měsíční příjem z důchodu ve výši 8 653, životní minimum je 3 410 Kč, hradí 2 000 Kč splátek úvěru poskytnutého žalobkyní, za bydlení vydá 2 000 Kč (uvedl, že bydlí v nájemním bytě). Disponibilní příjem, volné zdroje by měl mít ve výši 2 743 Kč měsíčně. Jako doklad předložil občanský průkaz, doklad o Inkasu, který nebyl žalobkyní doložen, doklad ČSSZ ze dne 11. 9. 2017, kterým potvrdila, že žalovaný pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 8 653 Kč měsíčně. 6. Z předloženého společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni, aby peníze z úvěru byly odeslány na účet číslo [bankovní účet], jehož majitelkou je [jméno] [příjmení] [příjmení], která rovněž připojila svůj podpis a tomto prohlášení, čímž potvrdila, že z jejího účtu budou hrazeny splátky úvěru a přiložila souhlas k inkasu těchto splátek z jejího účtu. 7. Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 17. 10. 2017, prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno uzavření smlouvy žalobkyní. Dodejka prokazuje odeslání dopisu na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, který si žalovaný převzal dne 19. 10. 2017. 8. Klientská karta prokazuje, že žalovaný neuhradil řádně už první splátku, splatnou 20. 11. 2017. 9. Předsmluvní formulář neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 10. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jím žalobkyně disponuje. 11. Prohlášení klienta neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 12. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla žalovanému dne 22. 9. 2021, vyplacena žalobkyní částka 72 000 Kč. 13. Dopis ze dne 24. 1. 2018 je oznámením o zesplatnění úvěru ve výši 82 011 Kč s výzvou k úhradě do 10ti dnů od data odeslání oznámení. 14. Dopis ze dne 21. 12. 2017, 22. 1. 2018, 18. 5. 2022, 18. 7. 2022, 17. 8. 2022„ Výzva k zaplacení upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru“, prokazuje, že žalovaný byl opakovaně upomenut o zaplacení dlužné splátky a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v důsledku prodlení s úhradou dohodnutých splátek úvěru. 15. NRKI report prokazuje, že skóre žalovaného je 337, tedy je to Kategorie II, menší riziko. 16. SOLUS report neprokazuje žádné evidované prodlení žalovaného ke dni 22. 9. 2021. 17. Dopis ze dne 27. 12. 2022, je předžalobní výzvou, žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání. Poštovní podací arch ze dne 27. 12. 2022 prokazuje odeslání dopisu žalovaného. 18. Potvrzení o licenci žalobkyně neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 19. Přihláška do pojištění neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 20. Z lékařské zprávy Psychiatrické nemocnice [obec] ze dne 17. 1.2 2023, která byla zaslána zdejšímu osudu v rámci řízení o omezení svéprávnosti žalovaného, soud zjistil, že žalovaný trpí duševní poruchou, v jejímž důsledku není schopen se o sebe postarat, činit právní úkony, která trvá od roku 2002 a je nevyléčitelná. 21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovanému byla poskytnuta částka 38 000 Kč, uhradil celkem 0 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet měsíčně po 2 007 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována, byly ověřeny příjmy žalovaného ve výši měsíčních mezd cca invalidního důchodu 8 653 Kč, byly ověřeny veřejné databáze, kdy z jedné nebylo zjištěno nic závadového a z druhé vyplývá nižší riziko pro poskytnutí úvěru. Výdaje žalovaného na bydlení v nepřiměřeně nízké výši 2 000 Kč (nájemné + inkaso) nebyly nijak ověřeny (z úřední činnosti je soudu známo, že tato částka se opakovaně vyskytuje v rámci hodnocení klientů pro potřeby uzavření úvěrových smluv u žalobkyně), rovněž nebyl žalovaný vyzvána k jejich vysvětlení, bylo vycházeno pouze z jejích tvrzení, že bydlí u rodičů. Pro vyhodnocení úvěruschopnosti jsou tyto výpisy naprosto nedostatečné, nelze z nich vyčíst schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Zejména pak s ohledem na skutečnost, že si žalobkyně nenechala od žalovaného předložit doklady prokazující jeho tvrzení o výdajích, zejména na bydlení. Není tak možné vážně stanovit disponibilní částku, jak provedla žalobkyně ve výši 2 743 Kč měsíčně. Výše dohodnuté splátky by pak pokryla skoro celou výši i tak nedůvěryhodně stanovenou výši volných prostředků žalovaného. Už jen z tohoto důvodu by bylo nutné smlouvu za neplatnou pro nedodržení povinnosti žalobkyně řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Nicméně soud nemůže odhlédnout od nesporného tvrzení účastníků, že žalovaný v okamžiku podpisu úvěrové smlouvy byl osobou nesvéprávnou, která nemohla platně smluvně jednat v rozsahu předmětu smlouvy ve výši 38 000 Kč s příslušenstvím, tj. přes 120 000 Kč, což deklarovalo soudní rozhodnutí jak zdejšího, tak i Krajského soudu v Ústí nad Labem. S ohledem na souhlasné prohlášení účastníků o rozsahu nesvéprávnosti žalovaného soud pak neprováděl důkaz předmětnými soudními rozhodnutími. 22. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 23. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů