32 C 100/2024-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z úvěru , částka, , dále spolu s úrokem z úvěru 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení , částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, na konto smlouvy uhradila , částka, , které právní předchůdkyně žalobkyně poměrně započetla na jistinu, poplatky a úroky. Poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , úroky , částka, , poplatky 4.493,99 a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Přílohou č. 1: Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.1. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 26 – 27 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně ve svém podání doručeném soudu dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházela z tvrzení žalované, ke kterým žalovaná předložila potřebné doklady, právní předchůdkyně žalobkyně tyto následně posoudila a vyhodnotila, že žalovaná úvěruschopná je. K těmto tvrzením navrhla žalobkyně důkazy: žádost o úvěr, poštovní poukázky a čestné prohlášení, které budou podrobněji rozebrány dále.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná pro účely posouzení úvěruschopnosti uvedla, že je svobodná, žije u rodičů, nevyživuje žádné nezaopatřené děti, nedisponuje bankovním účtem, je invalidní důchodkyně s příjmem , částka, z invalidního důchodu, jiný příjem nemá. Své výdaje uvedla částkou 2.000 Kč měsíčně (, částka, na bydlení, , částka, a dopravu a jídlo, , částka, v kolonce „srážky ze mzdy, výživné“). Již z tohoto je zřejmé, že příjmy žalované, byť byly ověřeny, byly velmi nízké, nadto jejím zdrojem byl invalidní důchod, výdaje naopak byly podhodnoceny. Právní předchůdkyně žalobkyně nadto žádným způsobem neověřila, jaký je titul výdaje , částka, v kolonce „výživné, srážky ze mzdy“, přestože pokud žalovaná skutečně nemá žádné děti, které vyživuje, je evidentní, že tuto částku hradí na splátku nějakého závazku.Smlouvou o úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 14. měsíčních splátkách po , částka, , celkovou částku k zaplacení úvěru , částka, , tvořenou jistinou , částka, , úroky , částka, , poplatky , částka, za poskytnutí úvěru, , částka, za vyhodnocení případu a , částka, za inkaso plateb v hotovosti, zápůjční úroková sazba byla sjednána 8 % ročně a RPSN činila 272,44 %.Ústřižky složenek měl soud za prokázané, že žalovaná měla v měsících březnu a dubnu 2022 příjem z invalidního důchodu ve výši , částka, měsíčně.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že tato výzva se jí dostala do dispozice.3. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezjišťovala před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli ověřila tvrzení žalované uvedené v hodnocení klienta, vyjma tvrzení o měsíčních příjmech, které byly nicméně příjmy výlučně z invalidního důchodu a byly velmi nízké. Ve vztahu k reálným zjištěním, a k reálným výdajům žalované, nelze dospět k závěru, že žalovaná za této příjmové situace byla úvěruschopná. Současně nebylo prověřeno, že žalovaná nemá jiné závazky, které by jí bránily úvěr splácet, kdy toto tvrzení vyloučila i sama žalovaná, když přiznala exekuční srážky mezi svými výdaji. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalované bylo v době před uzavřením úvěrové smlouvy vedeno devět exekučních řízení, další tři exekuční řízení byla proti žalované zahájena po uzavření úvěrové smlouvy. Z toho je patrné, že žalovaná se svým příjmem rozhodně úvěruschopná nebyla, naopak se jednalo o notorického dlužníka, který pro nesplácení svých závazků končil opakovaně v exekucích. Tuto skutečnost mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit lustrací v Centrální evidenci exekucí za zanedbatelný poplatek, kde by okamžitě zjistila, že žalovaná jistě úvěruschopná není. Právní předchůdkyně žalobkyně proto poskytla úvěr osobě, která evidentně úvěruschopná nebyla a úvěruschopnost žalované byla hodnocena s jasným záměrem vytvořit žalované alespoň nějaký disponibilní příjem, z nějž by mohla poskytnuté úvěry splácetNa základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto4. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přito