32 C 109/2024-64 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem 23,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a dále spolu se úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů z dlužné částky za období od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , a. s. (dříve i , právnická osoba, ., následně právní nástupkyně , právnická osoba, .), se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně jej nesplácel dohodnutým způsobem, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva, ke dni , datum, od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná částka , částka, je dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a poplatky , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěrů a zákonných úroků z prodlení z dlužné částky, a to za období a ve výši, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Dohodou o úplatě ze dne , datum, , Potvrzením o úplatě ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Podacím lístkem ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 48 – 49 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Současně soudu sdělila, že nedisponuje důkazy k procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. K průběhu čerpání peněžních prostředků sdělila, že žalovaný vyčerpal celkem , částka, postupnými výběry v období od , datum, do , datum, , na konto smlouvy vrátil pouze , částka, postupnými úhradami v období od , datum, do , datum, . Žalobkyně nadále požadovala zaplatit pouze částku , částka, , a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II tohoto rozsudku.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán dále, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Výpisem ke kreditní kartě + Platební historií měl soud za prokázané, že na jméno žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně vydána kreditní karta, z níž žalovaný vyčerpal celkem , částka, postupnými výběry v období od , datum, do , datum, , vrátil pouze , částka, , poslední úhradu učinil , datum, .Odstoupením od smlouvy měl soud za prokázané, že dne , datum, odeslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky z úvěru ke kreditní kartě, který byl stejného dne zesplatněn pro porušení smluvních povinností, touto listinou soud nemá za prokázané uzavření úvěrové smlouvy ani její obsah.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba, a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného.6. Listina nazvaná „Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty“, jež měla být dle žaloby přiložena mezi listinnými důkazy, soudu předložena nebyla, soud proto nemohl posoudit obsah ani platnost této údajně uzavření smlouvy. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, kdy žalobkyně nadále požadovala zaplacení dlužné částky pouze z titulu bezdůvodného obohacení, soud tuto listinu nepovažoval za podstatnou pro rozhodnutí, neboť nárok žalobkyně byl dostatečně prokázán listinami řádně předloženými.7. Soud dospěl k závěru, že žalovanému bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím kreditní karty vyplaceno celkem , částka, , žalovaný vrátil pouze , částka, , nadále zbývá uhradit , částka, . Soud proto uložil žalovanému podle níže uvedených právních norem tuto částku žalobkyni uhradit, a s ní také zákonné úroky z prodlení úroky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů z dlužné částky za období od , datum, , tedy ode dne, od něhož je žalobkyně v žalobě požadovala.8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“9. Na úroky z prodlení soud aplikoval ustanovení § 369 odst. , právnická osoba, zákoníku účinného do , datum, dle kterého: „Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.“ ve spojení s § 517 odst. 2 zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do , datum, dle kterého: ,,Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.“ a ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. Žalobkyně v posuzovaném případě požadovala úrok z prodlení zvýšený oproti repo sazbě o sedm procentních bodů, v této sazbě tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení