32 C 181/2025-38 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek pro zmeškání.2. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem z úvěru a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou stanoveny ve výrocích I. a II. odůvodnění tohoto rozsudku a smluvní pokutu – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , číslo, “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutých splátkách, došlo tak automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena: novou jistinou úvěru , částka, , smluvní pokutou , částka, dle bodu 6.1. Smlouvy, náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 Smlouvy ve výši , částka, a smluvní pokutou dle bodu 6.5 Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý nový den prodlení žalované s její úhradou ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou specifikovány výše.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 20 – 24 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II tohoto rozsudku.4. Žalované bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou, přičemž byla upozorněna, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vydán rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavila a svou neúčast neomluvila.5. Žalobkyně, která se dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vydal rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná.6. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 2. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje.7. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Soud zjistil, že proti žalovanému nebyla před uzavřením smlouvy o úvěru zahájena žádná exekuční řízení EXE, a dále 1 exekuční řízení E – v době uzavření smlouvy již exekuční řízení neběželo, jednalo se o exekuci z roku 2008, která byla zastavena , datum, . Po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalovanému vedena 4 exekučních řízení EXE – tato řízení byla zahájena až s větším odstupem po uzavření smlouvy o úvěru, a 0 exekučních řízení E.8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ust. § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, kterým je omezeno úročení sjednanými úroky z úvěru, pokud jsou vyšší než zákonné úroky z prodlení, pouze na dobu 90 dnů ode dne prodlení. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ) a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 88,65 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 11,35 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 77,3 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily , částka, , tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení , částka, byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby sníženým v důsledku částečného zpětvzetí žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za čtyři úkony právní služby po , částka, , dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž odměnu za další úkon právní služby za podání žalobkyně – doplnění žaloby o tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované a částečné zpětvzetí žaloby soud nepřiznal, neboť tato tvrzení měla být obsažena už v žalobě, a částečné zpětvzetí žaloby bylo důsledkem svobodného rozhodnutí žalobkyně, která se rozhodla požadovat méně, než v původní žalobě, potřebu tohoto úkonu proto zavinila sama žalobkyně, čtyřmi paušálními náhradami po , částka, , tj. , částka, dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovným , částka, (za cestu , adresa, a zpět osobním automobilem na vzdálenost celkem , hodnota, km, při základní náhradě za použití motorového vozidla , částka, /1 km, při průměrné spotřebě 4,5 l motorové nafty na 100 km a při vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty , částka, ), náhradou za promeškaný čas připadající na toto jedno jednání , částka, za 2 půlhodiny po , částka, dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.11. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část soudního poplatku ve výši , částka, , a to v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět předtím, než soud ve věci rozhodl, čímž se snížila tarifní hodnota předmětu řízení, o které bylo soudem rozhodováno. Soud proto rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku, odpovídající rozsahu zpětvzetí žaloby.