48 C 157/2025-37 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuta , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy č. , hodnota, s produktovým názvem , Anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, , a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaná řádně a včas nehradila. Úvěruschopnost byla posuzována. Zástupce žalobkyně navrhl vydání rozsudku pro uznání s ohledem na vyjádření žalované a následně i schválení smíru, kterým by se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit , částka, a náklady řízení bez zastoupení při jednání.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaná potvrdila uzavření smlouvy a skutečnost, že nesplatila úvěr, protože na to neměla a že tedy dluží žalobkyni. Uvedla, že její výdaje byly vyšší než v Kartě klienta uvedených , částka, . Neměla peníze na splácení úvěru, později se ještě přestěhovala. V době poskytnutí úvěru bydlela u matky, peníze potřebovala do domácnosti, měla rodičovský příspěvek a přídavky na děti, které byly vyšší než 2x , částka, , další příjem neměla. Matce platila za bydlení , částka, , nějaké věci ještě dokupovala, když došly, hradila si své náklady a náklady na děti. V současné době žije s přítelem a 2 dětmi, na bydlení pobírá příspěvek na bydlení , částka, , přídavky na dítě 2x , částka, , hmotnou nouzi , částka, . Je vedena jako nezaměstnaná, dětem je , Anonymizováno, Výdaje na bydlení má , částka, + , částka, elektřina, další výdaje má obvyklé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Dopis ze dne , datum, žalované je výzvou k okamžité úhradě dluhu.6. Dopis ze dne , datum, je Oznámením o postoupení pohledávek žalované.7. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena mezi , právnická osoba, , a žalovanou dne , datum, , předmětem byl úvěr žalované ve výši , částka, , který měla splácet v 78týdenních splátkách po , částka, , do celkové částky , částka, . Úvěr jí byl vyplacen v hotovosti.8. Standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazují, že žalovaná byla seznámena s podmínkami smlouvy o úvěru.9. Výpočet smluvní pokuty a úroků z prodlení neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.10. Dopis ze dne , datum, žalované je předžalobní upomínkou, jednoduchou.11. Potvrzení podání ze dne , datum, a , datum, prokazují odeslání dopisů žalované.12. Smlouva o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, , a žalobkyní ze dne , datum, včetně Seznamu postupovaných pohledávek prokazují, že byla žalobkyni postoupena žalovaná pohledávka.13. Zákaznická karta prokazuje, že žalovaná uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, na mateřské / rodičovské dovolené, má příjem , částka, , ostatní příjem , částka, , další příjem domácnosti je , částka, . Žalovaná měla interní splátky , právnická osoba, , ve výši , částka, a odhadované výdaje , částka, . Žalovaná uvedla aktuální adresu v , Anonymizováno, . Kartu za , právnická osoba, , sepisovala svědkyně , Anonymizováno, .14. Výpis z veřejné části živnostenského rejstříku prokazuje, že svědkyně , Anonymizováno, je podnikatelka od roku 2006.15. Svědkyně , Anonymizováno, uvedla, že úvěry od , právnická osoba, , zprostředkovává asi od roku 2018. V současné době se ověřování úvěruschopnosti zpřísňuje, vždy se ověřovaly příjmy pomocí nějakých dokladů, třeba složenky, výpisy z účtů, ale vždy jenom příjmy. Výdaje se neověřovaly, až nyní nově se musí dokládat třeba to, že je uhrazené nájemné. Vždy se zákaznická karta sepisovala v domácnosti u klienta, ale vztah k té domácnosti se neověřoval vůči listinám. Co se týče Zákaznické karty žalované, tak se určitě ověřoval příjem, výdaje ne, interní splátky se zjistily ze systému, externí splátky se neověřovaly, neověřovalo se ani vzdělání, či počet vyživovacích povinností. Kontroloval se občanský průkaz. Na žalovanou si nepamatuje.16. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením ohledně uzavření úvěrové smlouvy, vyčerpání , částka, a úhradě 2x , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována z ověřeného příjmu , částka, , což byl rodičovský příspěvek, žalovaná popřela, že by měla jiný příjem v Zákaznické kartě uvedený jako , částka, , přídavky na 2 děti byly v té době vyšší než 2x , částka, . Bydlela u matky, které přispívala na domácnost , částka, měsíčně, ale ještě dokupovala věci. V Zákaznické kartě byly uvedeny výdaje , částka, na domácnost a , částka, na předchozí úvěr od , právnická osoba17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:18. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.23. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.24. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž