12 C 86/2026-24 – Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, s argumentem, že dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , které byly téhož dne poukázány na její bankovní účet. Následně dne , datum, byl uzavřen dodatek ke smlouvě, kterým byla výše poskytnuté zápůjčky navýšena o dalších , částka, ; tato částka byla žalované zaslána na účet rovněž dne , datum, . Dne , datum, pak byl uzavřen další dodatek ke smlouvě, na jehož základě došlo k dalšímu navýšení zápůjčky o , částka, , přičemž uvedená částka byla žalované poukázána na účet dne , datum, , žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, , jistina a poplatek byly splatné do , datum, , žalovaná na svůj dluh uhradila , částka, . Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout scan dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele účtu, na něž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou výplaty je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky a to pinem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Dále ze žaloby vyplývá, že před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, případně nahlédnutím do relevantní databáze. Dále žalobkyně nárokuje zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, dle smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky , částka, od , datum, do , datum, , tedy ke dni vyhotovení této žaloby a poníženou o částečnou úhradu ze strany žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a během celého řízení zůstala zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřily, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že tato smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím SMS kódu. Obsahem smlouvy byl úvěr ve výši , částka, spolu s poplatkem ve výši , částka, , se splatností dne , datum, .6. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , podepsaným žalovanou prostřednictvím SMS kódu, se podává, že tímto dodatkem došlo k navýšení poskytnuté zápůjčky o , částka, a rovněž k navýšení poplatku o , částka, .7. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , podepsaným žalovanou také prostřednictvím SMS kódu, se podává, že tímto dodatkem došlo k navýšení poskytnuté zápůjčky o , částka, a rovněž k navýšení poplatku o , částka, .8. Z listiny označené jako „Výpis z běžného účtu“ ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalobkyni.9. Odpovědí , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané že bankovní účet č. , č. účtu, patřil žalované a rovněž, že na tento účet byly poukázány platby od žalobkyně ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, .10. Z listiny označené jako „Údaje o provedených platbách“ soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované dne , datum, částku ve výši , částka, dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalované.11. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , který byl žalovanou podepsaný prostřednictvím SMS kódu, soud zjistil, že tímto dodatkem došlo k prodloužení splatnosti půjčky o 7 dní za poplatek ve výši , částka, , přičemž část z tohoto poplatku ve výši , částka, měla být údajně použita na úhradu dlužné částky.12. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , který byl také žalovanou podepsaný prostřednictvím SMS kódu, soud zjistil, že tímto dodatkem došlo k prodloužení splatnosti půjčky o 7 dní za poplatek ve výši , částka, , přičemž část z tohoto poplatku ve výši , částka, měla být údajně použita na úhradu dlužné částky.13. Upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně opakované vyzývala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky.14. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, se podává, že žalovaná byla žalobkyní prostřednictvím její právní zástupkyně vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané to, že na účet žalované č. , č. účtu, byly poskytnuty částky ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, , a to z titulu smlouvy o zápůjčce, ve znění uzavřených dodatků k této smlouvě, uzavřené elektronicky. Soud tak neměl za prokázané, že to byla skutečně žalovaná, kdo předmětnou smlouvu uzavřel, neboť přístupové údaje k účtu, stejně jako mobilní telefon, mohly být zneužity jinou osobou, například osobou, která s majitelem účtu žije v společné domácnosti. Žalobkyně dále neprokázala, že se před uzavřením smlouvy o zápůjčce jakkoli zabývala úvěruschopností žalované, všechna její tvrzení o způsobu prověření úvěruschopnosti žalované a její majetkové situace zůstala v rovině neprokázaných tvrzení. Rovněž tvrzení o tom, že majetková situace žalované byla prověřena prostřednictvím lustrací v dostupných evidencích nebylo žalobkyní prokázáno. Žalobkyně žádným způsobem nezkoumala příjmy a výdaje žalované, a tedy nemohla mít ani základní představu o jejích majetkových poměrech. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované a poskytla úvěr osobě, o jejíž majetkových poměrech neměla prakticky žádné informace.16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:17. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-, Anonymizováno, /18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/, Anonymizováno, /ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/, Anonymizováno, /EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a exist