Žalobkyně se domáhala stanovení výživného pro zletilého , Jméno žalované B, , nar. , datum, proti oběma žalovaným rodičům, a to vůči žalované ve výši , částka, měsíčně, vůči žalovanému ve výši , částka, měsíčně. V průběhu řízení omezila návrh na dobu od , datum, do , datum, , protože zletilý ukončil studium na střední škole dne , datum, . Vyživovací povinnost dosud žalovaným stanovena nebyla. V období nezletilosti , jméno FO, byl realizována ústavní výchova, po nabytí zletilosti , jméno FO, dobrovolně ukončil pobyt v ústavním zařízení. Od , datum, mu byl jako nezaopatřenému vyplácen zaopatřovací příspěvek ve výši , částka, .2. Žalovaní se v průběhu řízení nevyjádřili k podané žalobě, k jednání se, ač řádně předvolaní, nedostavili, ani neomluvili.3. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaných.5. Na základě dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z rozsudku Okresního soudu v Mostě č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že zletilému , jméno FO, byla prodloužena ústavní výchova vykonávaná v , adresa, , do , datum, . Tímto rozsudkem nebyla žalovaným stanovena vyživovací povinnost.6. Ze zprávy dětského domova a z předávacího protokolu ze dne , datum, soud zjistil, že po dosažení zletilosti dne , datum, zletilý dobrovolně ukončil pobyt v zařízení.7. Z potvrzení o studiu , Anonymizováno, soud zjistil, že zletilý byl od , datum, studentem této školy.8. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že zletilému I, jméno FO, byl od , datum, přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši , částka, měsíčně.9. Z potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého soud zjistil, že od , datum, měl zletilý vypracován individuální plán mladého dospělého.10. Z výpisu z evidence Rejstříku trestů soud zjistil, že nejsou evidovány žádné informace o odsouzení zletilého.11. Ze zprávy Územní správy sociální zabezpečení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná neprochází jako pojištěnec u žádného zaměstnavatele.12. Ze zprávy Úřadu práce ČR ze dne , datum, , dále ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná je vedena jako uchazeč o zaměstnání od , datum, dosud. Ze zprávy téhož úřadu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná je příjemcem dávek v hmotné nouzi, konkrétně mimořádné okamžité pomoci z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí, rovněž pobírá dávky státní sociální podpory.13. Ze zprávy Vězeňské služby ČR, Věznice , adresa, ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaný byl od , datum, ve výkonu trestu odnětí svobody a od , datum, byl pracovně zařazen s průměrným měsíčním příjmem ve výši , částka, (rok 2025), , částka, (leden až duben 2026). Dále ze zprávy téhož subjektu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl dne , datum, podmínečně propuštěn.14. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, že zletilý v době od , datum, do , datum, nebyl schopen se sám živit, neboť se studiem připravoval na své budoucí povolání. V tomto období mu žalobkyně vyplácela opakující se zaopatřovací příspěvek.15. Soud po právní stránce věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, není-li oprávněný schopen sám se živit.16. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.17. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného se přihlédne k jejich budoucí změně, lze-li ji rozumně určit.18. Podle § 913 odst. 3 o. z. při hodnocení schopností a možností povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti a zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Při hodnocení majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.19. Podle § 915 odst. 1 věta první o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.20. Podle § 50b odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.21. Podle § 2a písm. d) téhož zákona se pro účely tohoto zákona rozumí nezaopatřeným dítětem nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu.22. Podle § 11 písm. a) z. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15).23. Podle § 50u odst. 1 z. o sociálně-právní ochraně dětí náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.24. Podle § 50u odst. 2 téhož zákona je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.25. V předmětné věci žalobkyně v souladu s §50 u uvedeného zákona uplatnila právo na výživné, které na ni přešlo přímo ze zákona. Rovněž bylo prokázáno, že zletilý syn žalovaných byl v žalovaném období nezaopatřeným dítětem, kterému náležel zaopatřovací příspěvek.26. Při určení výživného soud postupoval v souladu s § 913 a násl. o. z., kdy vzal na vědomí, že příjmy obou žalovaných jsou dlouhodobě nízké a pohybují se přibližně na úrovni životního minima. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by žalovaným objektivně bránil zdravotní stav, péče o jiné osoby nebo jiná závažná okolnost v dosažení alespoň takového příjmu, aby se na výživě svého zletilého syna podíleli v přiměřeném, byť nízkém rozsahu. Zaopatřovací příspěvek poskytovaný mladému dospělému nemůže bez dalšího nahradit vyživovací povinnost rodičů. Stát tímto příspěvkem zajišťuje jeho bezprostřední sociální ochranu; právo na výživné však při poskytování příspěvku přechází na Českou republiku (§ 50u odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí). Je proto namístě, aby se žalovaní na výživě syna podíleli podle svých možností a aby břemeno jejich zákonné vyživovací povinnosti nebylo v plném rozsahu přeneseno na stát.27. S ohledem na zjištěné poměry účastníků soud stanovil výživné v částkách uvedených ve výrocích I a II. Povinnost byla vymezena jen do , datum, , neboť po tomto dni již zletilý nebyl nezaopatřený. Výživné uložené žalované odpovídá částce , částka, měsíčně: za září 2025 (3. 9.–30. 9.) se jedná o částku , částka, , říjen, listopad, prosinec 2025 (celé měsíce) jde o částku celkem , částka, , leden 2026 (1. 1. – 22. 1.) jde o částku , částka, . Výživné uložené žalovanému odpovídá částce , částka, měsíčně: za září 2025 (3. 9. – 30. 9.) jde o částku , částka, , říjen - prosinec 2025 celkem o částku , částka, , za leden 2026 (1. 1. - 22. 1.) jde o částku , částka, .28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.29. Plně úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení nežádala, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.