12 C 26/2022-79 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 72 390,84 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení kontokorentního úvěru, který byl poskytnut žalovanému k jeho sporožirovému účtu [číslo]. Limit kontokorentního úvěru pro žalovaného činil 65 000 Kč, úrok na tomto účtu činil 18,90 % ročně. Jelikož se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku a tento zůstatek nevyrovnal, tak právní předchůdce žalobce [právnická osoba] převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentního účtu na evidenční účet. O uvedeném byl žalovaný informován. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvou se žalobcem o postoupení pohledávky za žalovaným [datum]. Ke dni postoupení pohledávka žalobce činila celkem [částka], z toho zůstatek jistoty byl ve výši 72 390,84 Kč, obchodní úroky z úvěru ve výši 14 502,35 Kč a úroky z prodlení do 1. 7. 2021 v kapitalizované výši 8 095,34 Kč. Dále se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 72 390,84 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a obchodního úroku 18,90 % ročně z částky 72 390,84 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobě), soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušníkem Španělského království, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce služeb bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní příslušností žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit. <b>5. V rámci řízení soud provedl následující dokazování:</b> 6. Ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], a Rámcové smlouvy o finančních službách ze dne 25. 2. 2016 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovaným smlouvu o účtu. Na základě této smlouvy se stal klientem právního předchůdce žalobce a žalovaný tak mohl využívat jeho finanční služby. 7. Smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 65 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 18,90 % ročně. K uvedenému kontokorentnímu účtu byla zřízena žalovanému platební karta. Celková částka, kterou měl žalovaný při splnění všech dohodnutých předpokladů zaplatit, činila 68 312 Kč. 8. Ceníkem pro soukromou klientelu a Oznámením o úrokových sazbách má soud za prokázané, v jaké výši byly úrokové sazby s účinností od roku 2018, resp. 4. 10. 2019 u finančních produktů u právního předchůdce žalobce. 9. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 6. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky, ale protože nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu, proto byla jeho pohledávka převedena na evidenční účet. Uvedené bylo zasíláno žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Obraty na účtu žalovaného dokládají výpisy z bankovního účtu žalovaného. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 6. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. Za uvedenou pohledávku byla uhrazena nákupní cena a pohledávka žalovaného byla postoupena v souladu se seznamem postoupených pohledávek. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2021 a podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze shora citované smlouvy. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 9. 2021 a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru. 13. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 14. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvou o poskytování finančních služeb, na základě této smlouvy byla poté uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru [číslo] dne [datum], které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr až do částky 65 000 Kč na platební kartě. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách v procentuální výši z aktuálně čerpané jistiny. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 18,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Následně byl celý úvěr žalovaného zesplatnění pro prodlení žalovaného s jednotlivými splátkami. Následně došlo k postoupení předmětné pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Dále byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky žalobcem v zastoupení. Ani přes výzvy žalobce žalovaný dosud na dlužnou a žalobou požadovanou částku ničeho neuhradil. 15. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 1968 věta 1 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. V souzené věci se žalobce po žalovaném domáhá vrácení úvěru. Žaloba je zcela důvodná. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce žalované přenechal na základě smlouvy o kontokorentním úvěru (platební kartě) finanční hotovost, když žalovaný měl k dispozici platební kartu s úvěrovým rámcem do výše 65 000 Kč. Žalovaný tuto částku vyčerpal a současně se dlužná částka dále navýšila o sjednané poplatky a platby. Protože žalovaný neprokázal, že úvěr řádně splácel, soud žalobě vyhověl. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 18 577,60 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 896 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (4 020 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 12 060 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 2 721,60 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 18 577,60 Kč. 20. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k pln