3 C 264/2020-36 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 587 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil, tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt pojištění majetku a občanů Domex, jejíž součástí byly i Všeobecné obchodní podmínky. Počátek pojištění byl sjednán od [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné za jednotlivá pojistná období ročně, když výše ročního pojistného činila celkem částku 4 386 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s placením běžného pojistného, které neuhradil ani přes výzvu ze strany žalobce. Pojištění sjednané pojistnou smlouvou tak zaniklo ke dni [datum]. Výše nezaplaceného pojistného ke dni ukončení smlouvy (tj. za období od [datum] do [datum]) činí 1 587 Kč. Žalobce se vedle žalované výše specifikované pohledávky domáhá rovněž jejího příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Svým podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně, tj. co do částky 546 Kč zpět, neboť žalovaný dne [datum] (tedy po podání žaloby) na svůj dluh částečně plnil, a to právě výše specifikovanou částkou. Soud řízení co do této částky částečně zastavil, a to bez potřeby souhlasu žalovaného s ohledem na dikci § 96 odst. 3 o. s. ř. 6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, upomínkami a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby 8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.</b> 10. V dané věci má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným platnou pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt pojištění majetku a občanů Domex s počátkem pojištění dne [datum] na dobu neurčitou. Ze smlouvy vznikla žalovanému povinnost platit žalobci po dobu pojištění sjednané pojistné ve výši a termínech splatnosti uvedených ve smlouvě. Soud považuje za prokázané, že pojištění po dobu, za kterou žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužného pojistného, trvalo, neboť žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokázal dřívější zánik pojistné smlouvy. Za dané procesní situace bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci pojistné za žalobcem požadované období, byť částečně, uhradil. To však žalovaný netvrdil a tudíž ani neprokázal. Soud tak dovozuje porušení povinnosti žalovaného plynoucí z jím uzavřené pojistné smlouvy platit žalobci pojistné, konkrétně za období od [datum] do [datum]. Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 1 041 Kč, neboť tato částka představuje poměrnou část mezi účastníky sjednaného pojistného za uvedené období po započtení žalovaným uhrazené částky ve výši 546 Kč. Žalobce má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, kdy požadovanou výši i počátek prodlení považuje soud za odpovídající limitům stanoveným zákonem a provedeným nařízením vlády. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.