8 C 81/2020-49 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 20.130 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem 1.820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 2.490 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum] a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou dne [datum] právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která ke dni postoupení pohledávky [datum] na zbývající část dlužné půjčky činila 13.000 Kč, na dlužné odměně za administrativní činnost 2.557,62 Kč a na dlužné odměně za hotovostní inkaso splátek 4.572,38 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z [datum]. Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 3. Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] a smluvními podmínkami má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce ([příjmení] [anonymizována dvě slova], SE) smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 13.000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9.620 Kč, z toho poplatek za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč, úrok ve výši 1.820 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 390 Kč. 4. Z karty zákazníka k žádosti o půjčku z [datum] soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o půjčku byl svobodný, vyučen, bydlel v nájmu, měl čistý příjem ze zaměstnání u [jméno] – [právnická osoba] ve výši 25.000 Kč, jeho výdaje na bydlení činily 2.600 Kč a výdaje na domácnost 4.000 Kč. K žádosti doložil výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávky za žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjčce a úvěru. 6. Oznámením o postoupení pohledávek z [datum] a podacím lístkem z [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smluv o zápůjčce [číslo] na žalobce. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem 1.820 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2.600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč prostřednictvím 58 pravidelných týdenních splátek po 390 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 2.490 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], ke dni splatnosti zápůjčky tak žalovaný dlužil na zbývající část dlužné půjčky 13.000 Kč, na dlužné odměně za administrativní činnost 2.557,62 Kč a na dlužné odměně za hotovostní inkaso splátek 4.572,38 Kč. Před uzavřením obou shora uvedených smluv právní předchůdce žalobce prováděl šetření za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ze kterého zjistil, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, má příjem ze zaměstnání u [jméno] – [právnická osoba] ve výši 25.000 Kč, jeho výdaje na bydlení činily 2.600 Kč a výdaje na domácnost 4.000 Kč. V rámci šetření žalovaný předložil výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce shora uvedené pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z [datum]. Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o zápůjčce jedná o platný smluvní závazek. 17. V daném případě, navzdory tomu, že šetření za účelem posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet provedeno bylo, nelze smlouvu o zápůjčce považovat za platnou vzhledem k tomu, že samotné posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet nebylo provedeno s odbornou péčí, resp. bylo pouze formální a účelové. Vycházelo pouze z údajů, které poskytl žalovaný. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jeho právní předchůdce postupoval s odbornou péčí. 18. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedená zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru nescho