10 C 302/2020-16 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou na žalovaném domáhal zaplacení 42.536,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 42.486,73 Kč od [datum] do zaplacení. Dále požadoval náhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tvrzením, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat poskytnutými finančními prostředky ve výši 35.570 Kč, když žalovaný měl oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky ve výši 2.500 Kč. Žalovaný však nehradil měsíční splátky pravidelně, když pro následné neuhrazení jeho dluhu právní předchůdce žalobce zesplatnil celý úvěr ke dni [datum], čímž vznikla povinnost žalovaného jednorázově uhradit zbytek dluhu včetně veškerého příslušenství. Žalovanou částku ve výši 42.536,73 Kč tvoří jistina ve výši 35.570 Kč, úrok ve výši 4.562,68 Kč, poplatky ve výši 700 Kč, dlužné pojistné ve výši 868,55 Kč, náklady na vymáhání ve výši 50 Kč a smluvní pokuta ve výši 785,50 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byla žalovaný informována dopisem [datum]. Protože žalovaný svoji povinnost vrátit včas a řádně dlužnou částku nesplnil, vyzval jej žalobce prostřednictvím právního zástupce výzvou před podáním žaloby ve smyslu ustanovení § 142a, odst. 1 o.s.ř. k zaplacení dlužných částek. Žalovaný přesto do dnešního dne dlužné částky nezaplatil a je v prodlení se splněním své povinnosti. Žalobce je proto nucen uplatnit své nároky soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci s rozhodnutím bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] má soud za prokázané, právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytl úvěr ve výši 35.570 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci celou částku úvěru včetně nákladů úvěru v pravidelných měsíčních splátkách, každé ve výši 2.500 Kč. Účastníci si dohodli podmínky úvěru a v případě prodlení žalovaného se splněním závazků ze smlouvy o úvěru si sjednali sankce. 5. Z výpisu z účtu ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil jednotlivé platby a dlužné položky. 6. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce zesplatnil celý úvěr ke dni [datum], čímž vznikla povinnost žalovaného jednorázově uhradit zbytek dluhu včetně veškerého příslušenství. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. 8. Dopisem ze dne [datum] a podacím archem má soud osvědčené, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 35.570 Kč Smluvní strany si dále sjednaly náklady úvěru a sankce za neplnění podmínek. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci úvěr včetně nákladů úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 2.500 Kč. Žalovaný na dluhu řádně a včas nehradil. Úvěr se stal splatným. Pohledávka byla převedena smlouvou o postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky, žalovaný ničeho neuhradil. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 15. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako úvěrující poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru. Žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázal ve smlouvě o úvěru, úvěr se tak stal splatným. Žalovaný však dlužnou pohledávku neuhradil ani po výzvě žalobce. Protože žalovaný svoji povinnost z výše uvedené smlouvy neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných neuhrazených částek, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4.604 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1.700 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1.500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 4.604 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.