12 C 221/2021-44 — Okresní soud v Náchodě

1. Jelikož proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje jeho odůvodnění pouze náležitosti dle § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je požadavek žalobce, aby mu žalovaný zaplatil výše uvedenou částku s příslušenstvím, neboť žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne 30. 11. 2015 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] - [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 32 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku [částka], a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši [částka] (dále jen "pohledávka"). [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupil dne 31. 5. 2016 pohledávku za žalovaným, která byla součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována čtyři slova], jakožto postupitel postoupila dne 31. 5. 2016 pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [osobní údaje žalobce], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek. Žalovanému byla zasílána předžalobní výzva dne 31. 5. 2016. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území [příjmení] [jméno], zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť žalovaný má bydliště v České republice, kde vznikl smluvní závazek, z něhož je předmětný nárok uplatňován. V době uzavření smlouvy o přepravě byl žalobce českou společností se sídlem na území České republiky. Mezinárodní prvek vnesený do věci postoupením pohledávky na žalobce, jakožto společnosti se sídlem v zahraničí, nemůže výše uvedené svou intenzitou převážit. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Ve věci byl Okresním soudem v Náchodě vydán elektronický platební rozkaz dne 8. 10. 2021, č. j. [číslo jednací]. 6. Proti uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný, prostřednictvím hmotněprávního opatrovníka včasný odpor dne 14. 10. 2021. V doplnění odporu žalovaný vznesl námitku promlčení. Dále poukázal na skutečnost, že žalovaný je omezený ve svéprávnosti, je příjemce pouze invalidního důchodu třetího stupně ve výši 5 787 Kč, žije se svoji matkou, které přispívá na domácnost 3 000 Kč a na osobní potřebu mu zbývá cca 92 Kč na den. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, popřípadě, aby mu bylo uloženo splácet dluh ve splátkách. 7. Žalobce se k námitce promlčení nevyjádřil. 8. Soud provedl dokazování, a to listinami: Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, odkup pohledávek, [právnická osoba], prohlášení o pokutě, archu podané pošty). 9. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný jel dne 30. 11. 2015 vlakem [číslo] na úseku [obec] – [obec]. V zastávce [obec] se žalovaný pracovníkovi [právnická osoba] přiznal, odkud a kam cestuje a že nemá jízdní doklad. Jízdné činilo 32 Kč, přirážka za jízdu bez jízdenky 1 000 Kč. Potvrzení o nedodržení dopravních podmínek žalovaný osobně převzal a podepsal 30. 11. 2015 Uvedené odpovídá tarifním podmínkám Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne 26. 5. 2016. Výzva k úhradě byla zaslána žalovanému 15. 9. 2016. Žalovaný je omezený ve svéprávnosti. 10. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. 11. Podle 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. <b>12. Soud má za to, že žaloba není důvodná, proto ji zamítl.</b> 13. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil prostředku hromadné dopravy dne 30. 11. 2015 a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů). Podle smluvních přepravních podmínek dopravce činilo jízdné 32 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč. Žalovaný na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Dopravce následně podle § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, svou pohledávku postoupil žalobci. Žalobce vyzval žalovaného písemně k úhradě dlužné částky, a to 15. 9. 2016. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení, soud se musel touto námitkou zabývat a dospěl k závěru, že námitka je důvodná. Svým jednáním se žalovaný dopustil bezdůvodného obohacení, když využil službu (jízdu), za kterou neuhradil kupní cenu. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se promlčuje v objektivních lhůtách podle § 638 o. z., ale současně také v subjektivní promlčení lhůtě podle § 629 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že žalobce měl jednoznačně prokázanou vědomost toho, kdo se na jeho úkor bezdůvodně obohatil (žalovaný byl ztotožněn) a v jaké výši došlo k bezdůvodnému obohacení (1 032 Kč), tak začala promlčecí doba běžet hned následujcí po neuhrazení jízdného, tj. 1. 12. 2015. Bylo tedy na žalovaném, aby svůj nárok u soudu uplatnil nejpozději do 1. 12. 2018. Jelikož byla ale žaloba podána až 1. 10. 2021, tak byla uplatněný nárok po tříleté promlčecí době, tak jak správně žalovaný namítal. Soud proto žalobu zamítl. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce byl ve věci neúspěšný, tak mu soud požadované náklady nemohl přiznat. Žalovaný žádné náklady v řízení nepožadoval a navrhoval, aby žádné ze stran náklady přiznány nebyly, a proto soud rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.