14 C 2/2021-32 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo] dne [datum], případně Dodatek. Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen„ Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Pro úplnost žalobce uvádí, že číslo Účastnické smlouvy se liší od čísla Zákaznické smlouvy, neboť číslo Zákaznické smlouvy je pro zákazníka ve všech účastnických smlouvách jednotné a číslům účastnických smluv nadřazené. Na základě Účastnické smlouvy nebo Dodatku se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalobce dále konkretizuje, že ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka v celkové výši 8 615,00 Kč cenu za poskytnuté služby třetích stran, a to v následujícím členění dle jednotlivých vyúčtování služeb: Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum], skládající se z: M-Platba ve výši 1 514,00 Kč; Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum], skládající se z: M-Platba ve výši 4 791,00 Kč; Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum], skládající se z:;M-Platba ve výši 2 310,00 Kč. Služby třetích stran představují rozličné služby, a to jednak služby poskytované třetími stranami prostřednictvím telekomunikační sítě žalobce (např. SMS či volání na speciálně zpoplatněná čísla, platební služby jako m-platba či Platba přes SMS, služby zábavy jako zvonění, obrázky, hry), jednak doplňkové služby, k rozhodování o nichž nemá ČTÚ pravomoc (např. poplatek za vystavení splátkového kalendáře, poplatek za zaslání papírového vyúčtování aj.). Konkrétní žalované služby třetích stran dle vyúčtování žalobce uvádí v rozpise výše, s tím, že jednotlivé vyúčtované položky jsou patrny z podrobných výpisů služeb (služby třetích stran jsou uvedeny zpravidla na konci patřičného podrobného výpisu služeb pro konkrétní telefonní číslo, u něhož k využití služby došlo). Z podrobných výpisů služeb je zároveň patrné datum a čas, kdy k využití služby žalovaným došlo, typ služby, kontaktované telefonní číslo či číslo obchodu, počet jednotek a účtovaná cena. Stanovení ceny pro jednotlivé služby třetích stran vyplývá především z Ceníku, a je stanovena pro konkrétní službu buď podobou kontaktovaného čísla (cena za započatou minutu odpovídá 4. a 5. číslici čísla, cena za prémiovou SMS odpovídá 6., 7. případně 8. číslici čísla), nebo je určená poskytovatelem, případně je stanovena jinak Ceníkem. Oprávněnost k vyfakturování předmětných Služeb třetích stran za smluvního partnera žalobce dokládá také s odkazem na ust. čl. 3 [číslo] VPST, dle kterého žalobce společně s poskytovateli služeb třetích stran informuje žalovaného, že veškeré pohledávky, které vzniknou třetí straně za žalovaným v případě, že využije službu třetí strany, příslušná třetí strana postupuje vždy žalobci, který je může žalovanému vyúčtovat, a v případě, že je neuhradí, může je po žalovaném vlastním jménem a na vlastní účet vymáhat. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena. Žalobce tak po žalovaném požaduje uhradit částku ve výši 8 615,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení. Ohledně úroků z prodlení žalobce uvádí, že tyto požaduje ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladší faktury, a to pro celou dlužnou částku. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – účastnickou smlouvou pro firemní zákazníky a následně vystavenými fakturami. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 7. Podle ust. § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto: 9. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný prostřednictvím sítě žalobce využil služeb, jejichž cenu se zavázal uhradit žalobci, avšak žalovaný své povinnosti uhradit stanovenou cenu těchto služeb k rukám žalobce nedostál. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění své smluvní povinnosti, soud mu žalobní pohledávku, představující jím uskutečněnou a neuhrazenou cenu služeb souvisejících s poskytnutím služeb prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobce specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou (žalobce požaduje minimální výši zákonného úroku z prodlení), neodporující skutkovým zjištěním soudu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní