14 C 240/2021-48 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [příjmení]“). [příjmení] uzavřela s žalovaným dne 22. 2. 2018 Smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace Plus [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 225 000 Kč za účelem konsolidace ve Smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 91 měsíčních splátkách ve výši 3 600 Kč, a to počínaje dnem 15. 3. 2018, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,20 % p.a. a Nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení], přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. [příjmení] svůj závazek splnila a dne 22. 2. 2018 úvěr žalovanému poskytla, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu [příjmení] využila svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 Produktových podmínek [příjmení], jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 19. 11. 2019 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Produktových podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 217 971,02 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 13 240,52 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 3 705 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 23 826,58 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 217 971,02 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 14,20 % p.a. z částky 217 971,02 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobce v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzval k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Z tohoto důvodu žalobce požaduje, aby byla žalovanému povinnost zaplatit svůj dluh, včetně náhrady nákladů řízení, uložena soudem. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 6. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. [spisová značka]). 9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. 12. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 43 425,60 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 8 868 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (9 220 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 27 660Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 5 997,60 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 43 425,60 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zás