14 C 27/2021-34 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil, tím, že žalovaný sjednal dne [datum] s žalobcem (dřívější [právnická osoba]) Pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen " Smlouva). Nedílnou součástí Smlouvy jsou i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění podnikání (dále jen "Pojistné podmínky"). Počátek pojistného období byl stanoven na [datum] Smlouva byla uzavřena způsobem popsaným v čl. "Vaše prohlášení" Smlouvy, tedy úhradou první splátky pojistného ve výši 4769 Kč dne [datum], jak dokládá přiložený výpis z účtu žalobce. Smlouva mezi žalobcem (jako pojistitelem) a žalovaným (jako pojistníkem) byla uzavřena pro pojištění odpovědnosti za újmu. Na základě této Smlouvy se žalovaný zavázal hradit částku pojistného ve výši 4769 Kč ročně, které bylo splatné v jedné splátce ročně. Splátka byla splatná dne [číslo] s tím, že první splátka pojistného byla uhrazena dne [datum] - viz jak vyplývá z přiložené platební bilance a dokladu o zaplacení první splátky pojistného, který rovněž prokazuje uzavření smlouvy. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, byl žalobcem upomínán, a to Upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne [datum], ve kterém byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že ke Smlouvě je evidováno dlužné pojistné. Úhrada dlužného pojistného byla požadována nejpozději do [datum] s tím, že žalovaný byl poučen o zániku pojištění nezaplacením dlužného pojistného dnem následujícím po marném uplynutí stanovené lhůty. Žalovaný však dlužnou částku pojistného nevyrovnal, čímž došlo k zániku Smlouvy ke dni [datum]. Ke dni zániku Smlouvy činil nedoplatek pojistného částku 1461.00 Kč. Tato částka představuje neuhrazené pojistné za dobu vyplývající z přiložené platební bilance s ohledem na předčasné ukončení Smlouvy (vzhledem k tomu, že vztah ze Smlouvy zanikl ke dni [datum], tedy dříve než stačil uplynout konec doby pojištění stanovený ve Smlouvě, je výše poslední splátky určena poměrně ke zkrácené délce trvání smlouvy). Žalovaný ke dni podání této žaloby neuhradil ničeho, a proto žalobci nezbývá než se domáhat svého nároku soudní cestou. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky, má žalobce rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, upomínkami a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby 7. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1.1.2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. 9. V dané věci má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným platnou pojistnou smlouvu. Ze smlouvy vznikla žalovanému povinnost platit žalobci po dobu pojištění sjednané pojistné ve výši a termínech splatnosti uvedených ve smlouvě. Soud považuje za prokázané, že pojištění po dobu, za kterou žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužného pojistného, trvalo, neboť žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokázal dřívější zánik pojistné smlouvy. Za dané procesní situace bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci pojistné za žalobcem požadované období, byť částečně, uhradil. To však žalovaný netvrdil a tudíž ani neprokázal. Soud tak dovozuje porušení povinnosti žalovaného plynoucí z jím uzavřené pojistné smlouvy platit žalobci pojistné. Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku. Žalobce má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, kdy požadovanou výši i počátek prodlení považuje soud za odpovídající limitům stanoveným zákonem a provedeným nařízením vlády. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní