15 C 301/2021-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 65 440,55 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela online dne 27.2.2019 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč, kdy nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal vrátit částku 50 000 Kč spolu s příslušenstvím do 27.1.2022. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. V případě prodlení žalovaného vznikl žalobci rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, celkem tedy 17 916,55 Kč Smluvní pokuta je požadována v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 2. Následně dne 16. 11. 2020 uzavřel právní předchůdce žalobce a žalobce smlouvu o postoupení pohledávky s účinností ke dni 20. 11. 2020, na jejímž základě právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 4. 12. 2020. 3. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky 74 531 Kč, kdy tato částka byla tvořena jistinou ve výši 47 524 Kč, nesplacenou smluvní pokutou ve výši 18 179 Kč, nesplaceným úrokem ve výši 8 778 Kč a neuhrazenými paušálními náklady na upomínání ve výši 50 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 47 524 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 908,64 Kč. 4. Poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. [příjmení] poměry žalovaného, nahlížel do registrů. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá z uzavřené smlouvy. Žalovanému byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly mu vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky. 5. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit, a proto byl platební rozkaz soudem zrušen. 6. Žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. 7. Soud dospěl k závěru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalobce dal souhlas k postupu soudu dle § 115a o. s. ř., žalovaný se k takovému postupu nevyjádřil a má se tedy za to, že žalovaný konkludentně souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. 8. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, když nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal vrátit částku 50 000 Kč spolu s příslušenstvím do 27.1.2022. Součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě o úvěru. 9. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva o úvěru [číslo] obchodní podmínky poskytovatele úvěru, výpisy z účtu, upomínka, přehled pohledávky, opakovaná výzva k úhradě, předžalobní výzva, dohoda o postoupení pohledávek, potvrzení o přijetí platby, oznámení o postoupení pohledávky, výzva před podáním žaloby a podací archy. Poskytnutí finančních prostředků je zřejmé z výpisu z účtu. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručovány na adresu jeho trvalého bydliště a vyvěšeny na úřední desce soudu. 10. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. V souzené věci se žalobce po žalovaném podle shora citovaného ustanovení domáhá vrácení poskytnutého úvěru. Žaloba je zcela důvodná. 20. Ze smlouvy o úvěru [číslo] má soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku v celkové výši 104 292 Kč do 27.1.2022 Smluvní strany si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku v částce 50 Kč. Poskytnutí částky žalovanému je zřejmé z výpisu účtu. 21. Žalobce dále prokázal svá žalobní tvrzení důkazy shora uvedenými, zejména obchodními podmínkami poskytovatele úvěru, výpisem z účtu, upomínkou, přehledem pohledávky, opakovanou výzvou k úhradě, předžalobní výzvou, dohodou o postoupení pohledávek, potvrzením o přijetí platby, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou před podáním žaloby a podacími archy. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce žalovanému přenechal částku tak, jak je uvedeno v odstavci 20 odůvodnění rozsudku. Dále prokázal, že se žalovaný zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit souhrnné poplatky a smluvní pokutu tak, jak je rovněž uvedeno v odstavci 20 odůvodnění rozsudku a že se zavázal úvěr vrátit nejpozději do 27.1.2022 O podmínkách smlouvy o úvěru byl žalovaný náležitě poučen a informován. Podmínky spotřebitelského úvěru byly žalovanému řádně a srozumitelně oznámeny, jsou obsaženy ve smlouvě. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouva je v souladu § 2395 a násl. o. z. Protože žalovaný neprokázal, že úvěr řádně splatil, soud žalobě vyhověl. Žalovaný dluh nesplnil, je tedy povinen uhradit dlužnou částku včetně smluvně sjednaných poplatků, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení. 22. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že zástupce žalobce vyzval žalovaného více než 7 dnů před podáním žaloby k