15 C 368/2021-22 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 11 106 Kč s příslušenství specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dlužné pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo]. Dále se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 9 610 Kč s příslušenství specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku z titulu dlužné pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 16.2.2007, smluvních podmínek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 12 000 Kč. Žalovaný ve smlouvě výslovně prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s touto půjčkou poplatek v celkové výši 8 352 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že půjčku ve výši 12 000 Kč spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 53 týdenních plátkách, každé ve výši 384 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 8.12.2006, smluvních podmínek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 20 000 Kč. Žalovaný ve smlouvě výslovně prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s výše uvedenou půjčkou poplatek v celkové výši 13 920 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že půjčku ve výši 20 000 Kč spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 53 týdenních plátkách, každé ve výši 640 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a seznamů postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávky z výše uvedených smluv o půjčce. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 a podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek z výše uvedených smluv o půjčce na žalobce. 8. Z výzvy k plnění ze dne 29.7.2021, podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [číslo] včetně narůstajícího úroku z prodlení. Ze stejných listin má soud za prokázané, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky ze smlouvy o půjčce, tedy částky 11 106 Kč (bez úroků z prodlení), když jistina činila 6 548,35 Kč a dlužné poplatky 4 557,65 Kč. Dále žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [číslo] včetně narůstajícího úroku z prodlení. Ze stejných listin má soud za prokázané, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky ze smlouvy o půjčce, tedy částky 9 610 Kč (bez úroků z prodlení), když jistina činila 5 666,27 Kč a dlužné poplatky 3 943,73 Kč. Žalovaný poté na dlužné částky ničeho neuhradil. 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 12 000 Kč. Žalovaný ve smlouvě výslovně prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s touto půjčkou poplatek v celkové výši 8 352 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že půjčku ve výši 12 000 Kč spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 53 týdenních plátkách, každé ve výši 384 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky v celkové výši 11 106 Kč (z toho jistina činila 6 548,35 Kč a dlužné poplatky 4 557,65 Kč) a narůstajícího úroku z prodlení. Dále právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy půjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný ve smlouvě výslovně prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s výše uvedenou půjčkou poplatek v celkové výši 13 920 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že půjčku ve výši 20 000 Kč spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 53 týdenních plátkách, každé ve výši 640 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky v celkové výši 9 610 Kč (z toho jistina činila 5 666,27 Kč a dlužné poplatky 3 943,73 Kč) a narůstajícího úroku z prodlení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky z výše uvedených smluv o půjčce na žalobce. Žalovaný poté na dlužné pohledávky ničeho neuhradil a to ani po výzvě žalobce. 10. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 657 zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 12. Podle ustanovení § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Podle § 1 nařízení vlády 142/1994 Sb. ve znění účinném v době započetí prodlení žalovaného s úhradou dlužné pohledávky, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 14. Žaloba je důvodná. 15. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčky, jednu ve výši 12 000 Kč a druhou ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto částky vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu se smluveným poplatkem. Žalovaný půjčky ani poplatky právnímu předchůdci žalobce řádně nevrátil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky, čímž porušil svůj závazek ze smluv o půjčce. Půjčky se staly splatnými. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky žalobci. Žalovaný dlužné pohl