15 C 375/2021-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 10 476,26 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že dne 10.02.2021 uzavřel žalobce s žalovanou dohodu o uznání dluhu (dále jen Dohoda). Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem ve výši 10 976,26 Kč. Zároveň se zavázala uhradit jej v 22 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky [číslo] a [číslo]. Žalobce se proto rozhodl využít svého smluvního oprávnění a v souladu s ustanovením § 142a občanského soudního řádu odeslal žalované dne 19.07.2021 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. V rámci dopisu o zesplatnění pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, která v zesplatněné výši činila 10 476,26 Kč, zároveň byla žalované poskytnuta lhůta k úhradě zesplatněné pohledávky, a to nejpozději do 27.07.2021. Žalobce doplňuje, že zákonný úrok z prodlení je požadován ze zesplatněné výše pohledávky, od prvního dne po uplynutí lhůty, která byla žalované poskytnuta k úhradě zesplatněné pohledávky, tj. od 28.07.2021. Žalovaná na svůj dluh od data uzavření Dohody do data podání žaloby uhradila celkem částku ve výši 500 Kč. Toto plnění bylo ve prospěch žalované alokováno na jistinu pohledávky a žalovaný nárok v příslušné výši ponížen. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – splátkové dohody ze dne 10.2.2021, oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 19.7.2021, výzvy před podáním žaloby ze dne 19.7.2021 a podacích archů. Tyto listiny prokazují, že dne 10.2.2021 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena splátková dohoda, na základě které žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], když žalobce nabyl pohledávku vyplývající z této smlouvy [číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020. Žalovaná dluh uznala co do uvedeného důvodu a výše 10 976,26 Kč (ke dni 10.2.2021). Smluvní strany se dohodly, že souhlasí s kapitalizací dluhu, tj. s tím, že uvedená částka se ke dni uzavření této dohody stává jistinou uznávaného závazku. Smluvní strany se dále dohodly, že specifikovaná pohledávka bude žalovanou uhrazena ve 22 měsíčních splátkách, když první splátka ve výši 500 Kč měla být uhrazena do 22.2.2021, splátky č. [číslo] měly být hrazeny vždy do 20. dne v měsíci po 500 Kč a poslední splátka ve výši 476,26 Kč měla být uhrazena do 21.11.2022. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má žalobce právo učinit svým oznámením celý dluh žalované okamžitě splatným. Žalobce v takovém případě odešle žalované oznámení o zesplatnění dluhu s výzvou k neprodlené úhradě celé dosud nesplacené části pohledávky a veškerých práv s ní spojených. Žalovaná na dluh uhradila pouze částku 500 Kč. Žalobce proto dopisem ze dne 19.7.2021 oznámil žalované, že její dluh byl zesplatněn a současně vyzval žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 10 476,26 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21.4.2021 do zaplacení, to vše nejpozději do 27.7.2021. Současně žalobce žalované zaslal i předžalobní výzvu, ve které jí upozornil na následky nesplnění její povinnosti uhradit dlužnou pohledávku do stanovené lhůty. Žalovaná dluh neuhradila. 5. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen o.z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Žaloba je důvodná. 8. Žalobce a žalovaná spolu uzavřeli písemnou formou splátkovou dohodu, v rámci které, žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše. Současně se žalovaná zavázala dluh specifikovaný v této dohodě žalobci uhradit ve splátkách, jejichž výše a lhůta splatnosti byly sjednány v předmětné dohodě. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně, oznámil žalobce žalované v souladu s uzavřenou dohodou zesplatnění celého dluhu a vyzval ji k úhradě celé dlužné pohledávky, která činila 10 476,26 Kč. Žalovaná dluh neuhradila. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine) má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu ani jeho rozsah v době uznání. V daném případě tak bylo pouze a jen na žalované, aby prokázala, že dluh vůbec nevznikl nebo, že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na uvedené tak soud žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.