5 C 278/2021-36 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobou o zaplacení částky 6 693,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] byla dne 12. 3. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč a žalovaný zavázal tyto prostředky vrátit nejpozději do 20. 4. 2018 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 193,50 Kč. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnutý úvěr ve stanovené době nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 převedena na žalobce. Jelikož žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky 6 693,50 Kč a úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce svoji neúčast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. 3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl bankovním převodem na účet žalovanému č. [bankovní účet] jednorázovou platbu 5 000 Kč. Žalovaný se podle smlouvy zavázal poskytnutý úvěr včetně poplatku 1 193 Kč vrátit nejpozději do 39 dnů. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne 2. 2. 2021 a současně byl žalovaný vyzván, aby žalobci pohledávku zaplatil nejpozději do 3 dnů. 5. Po provedeném řízení dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: Žalovaný prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobce provedl svoji registraci na těchto internetových stránkách. Žalovaný poté zažádal právního předchůdce žalobce prostřednictvím webových stránek o poskytnutí úvěru ve výši 5 500 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytnutí úvěru schválil, aniž provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a dne 12. 3. 2018 dne poskytl bankovním převodem na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 39 dnů spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 1 193,50 Kč. Žalovaný však v době splatnosti ani poté na dlužnou pohledávku žalobci nic neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se stal věřitelem žalovaného žalobce. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá vrácení poskytnutého úvěru, úroků a poplatků, které se podle smlouvy o úvěru zavázala žalovaná zaplatit. Žaloba je pouze částečně důvodná. 14. Soud hodnotil smlouvu o úvěru podle shora uvedených ustanovení a dospěl k názoru, že je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce neprovedl šetření úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 s. ú. Právní předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy o úvěru žalované poskytl částku 5 500 Kč. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, čímž se na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení převzal na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobce. Soud proto žalovanému dle § 1970 o. z. uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 5 500 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení pohledávky tak, jak je uvedena v předžalobní výzvě. Výše úroku je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. v platném znění. 15. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, soud neshledal důvodným požadavek žalobce na zaplacení částky 1 193,50 Kč a úroků z prodlení z této částky tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve sporu převažující úspěch přiznal poměrnou část nákladů řízení. Protože žalobce žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř. Výše odměny za zastupování žalobce je vypočtena podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobci v tomto řízení vznikly náklady na odměnu zástupce za 3 úkony po 200 Kč, náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, dále náhradu 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Celkové náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Podle poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu zaplatí žalovaný žalobci náklady řízení v rozsahu 66 %, tj. částku 983 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.