56 C 8/2021-41 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce žádá zaplacení žalované částky, neboť dne 22. 3. 2019, dne 29. 7. 2019 a dne 1. 9. 2019 provedl zajištění tehdy nezletilého žalovaného, po kterém bylo vyhlášeno celostátní pátrání, neboť opětovně utekl z VÚM [obec], okres Příbram následně jej odvezl do nebližšího záchytného pracoviště diagnostického ústavu –DDÚ [obec]. Převozem vznikly žalobci náklady a to ve výši 459 Kč, dále ve výši 380 Kč a v posledním případě ve výši 321 Kč. K úhradě těchto částek byl žalovaný vyzván. 2. K návrhu žalobce byl vydán platební rozkaz, který se však nepodařilo řádně doručit a proto byl soudem zrušen. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR [anonymizováno] [ústavní nález]. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 4. S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil žalobce i žalovaný konkludentně. 5. Podle § 1908 odst. 1,2 z.č. o.z. splněním dluhu závazek zaniká. Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 6. Podle § 26 odst. 4 z.č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky zjistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 7. Podle § 1968 odst. 1 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud na základě listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. Úředními záznamy je prokázáno, že žalovaný se dopustil takového chování, které odůvodnilo jeho zadržení a následnou eskortu. Náklady vynaložené na eskortu za jízdné jsou vyčísleny v upomínce zaslané žalovanému. Žalobce požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, která byla stanovena ve výzvě k zaplacení. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. 9. Předložené listinné důkazy odpovídají žalobnímu tvrzení a vedou soud k závěru, že žalující strana svůj žalobní nárok prokázala a žalobě vyhověl, neboť nárok je dán s odkazem na ustanovení § 26 odst. 4 z.č. 273/2008 Sb. a to včetně přiznání práva na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný v době útěků ze zařízení byl ve věku, kdy byl schopen chápat nezákonnost svého jednání a je tedy povinen uhradit náklady, které v souvislosti s jeho zadržením a eskortami žalobci vznikly. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za 4 režijní paušály po 100 Kč podle § 1 odst. 1 a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. (3x předžalobní upomínka a 1x písemné podání žaloby). Náklady řízení jsou ve výši 600 Kč. 11. Podle § 2 odst. 3 z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění novel je ve sporu neúspěšný žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek z návrhu. Jeho výše je dána sazebníkem SOP položka 1 bod 1 písm. a) téhož zákona. 12. Lhůta k plnění je podle § 160/1 o.s.ř.