6 C 296/2021-83 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení 28. 10. 2018 Smlouvu o ú) věru [číslo] ve které se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 786,74 Kč a to počínaje dnem 18. 11. 2018, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Úvěr byl úročen dle smlouvy sazbou 12,4% p.a. nedílnou součástí smlouvy je sazebník poplatků. Žalobkyně svůj závazek splnila dne 28. 10. 2018, když poskytla žalované sjednaný úvěr a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalované. 2. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Žalobkyně tedy využila svého práva v souladu s produktovými podmínkami smlouvy, které jsou nedílnou součástí smlouvy a prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši a to dopisem ze dne 23. 12. 2019, neboť žalovaná byla k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž porušila splátkovou povinnost. 3. Žalovaná tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 92 575,19 Kč smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 4 950,06 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který měla žalovaná zaplatit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách) m, smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 30. 6. 2020 ve výši 3 661,53 Kč úrok z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 97 525,25 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení (částka 97 525,25 Kč byla vypočtena jako souhrn dlužné jistiny a dlužného smluvního úroku. Tento postup žalobce odvodňuje čl. 25 produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, který stanoví,„ že v případě porušení smlouvy je banka, tj. žalobce oprávněn úročit dlužnou částkou úrokem z prodlení až do výše stanovené právním předpisem, požadovat Poplatky a jiné platby související s prodlením.“ Tyto produktové podmínky jsou součástí smlouvy dle čl. I odst. 2 Smlouvy o úvěru ze dne 28. 10. 2018). 4. Žalobce navrhoval rozhodnutí ve věci na základě předložených listinných důkazů. Žalovaná dala souhlas konkludentně. 5. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen. 6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zůstal nečinná, konkludentně tedy také souhlasila s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za realizované s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované bylo doručeno vhozením do schránky. 7. Žalobní tvrzení je doloženo a prokázáno smlouvou o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru. Poskytnutí úvěru prokazuje výpis z úvěrového účtu. Zesplatnění úvěru prokazuje oznámení o prohlášení úvěru za splatný. Výši dluhu prokazují výpisy z úvěrového i běžného účtu, výzva k úhradě. Žalobkyně předložila předžalobní upomínku. Povinnost zaplatit smluvní pokutu byla sjednána ve smlouvě. 8. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 10. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 14. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Strany sjednaly smlouvu o úvěru, úvěr žalobkyně poskytla a žalovaná byla povinna plnit podmínky sjednané smlouvy. Byly sjednány podmínky, za kterých je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr a žádat zaplacení smluvní pokuty. Ujednání nelze považovat za nepřiměřená. Žalovaná nesplnila svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázala ve smlouvě a dluh se stal splatným. 18. Žalovaná žádné námitky proti uplatněné žalobě ani důkazy, které by vedly k zamítnutí návrhu, neučinila, nevznesla a nepředložila. Žalovaná zůstala nečinná. K její tíži jde i fakt, že si nezajistí vyzvedávání soudních písemností v místě trvalého pobytu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, bylo jí doručeno vhozením do schránky, ale žalovaná zůstala nečinná. 19. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z jistiny zvýšené o nezaplacené úroky, jehož výše je v souladu s platným právním předpisem. V prodlení je žalovaná ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, od tohoto data se odvíjí sazba úroku z prodlení-. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 3 788 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 7 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 4 900 Kč, tedy 14 700 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 13 odst. 4 je za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 22 664 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.