8 C 14/2021-46 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31.357,19 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 5. 7. 2017 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 13.125 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 13. 9. 2017 a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 12.520,83 Kč a na dlužném poplatku částku 8.840,17 Kč. Žalobce dále tvrdil, že dne 21. 4. 2017 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 8.917 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 30. 10. 2017 a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 5.333,39 Kč a na dlužném poplatku částku 4.662,80 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020 právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z 20. 1. 2020. Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 4. 2017 a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8.917 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. 4. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 7. 2017 a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 13.125 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedených smluv o zápůjčce. 6. Oznámením o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020 a podacím lístkem ze 14. 2. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že postoupil pohledávky za žalovaným z titulu smluv o zápůjčce na žalobce. 7. Výzvou k plnění z 23. 4. 2020 a podacím lístkem ze dne 24. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smluv o zápůjčce ve výši 44.091,24 Kč. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne 21. 4. 2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 8.917 Kč vrátit formou 60 týdenních splátek, každé ve výši 316 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze 8.920,81 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 30. 10. 2017, a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 9.996,19 Kč sestávající se z jistiny ve výši 5.333,39 Kč a smluvního poplatku ve výši 4.662,80 Kč. Dne 5. 7. 2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 13.125 Kč vrátit formou 60 týdenních splátek, každé ve výši 469 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze 6.764 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 13. 9. 2017, a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 21.361 Kč sestávající se z jistiny ve výši 12.520,83 Kč a smluvního poplatku ve výši 8.840,17 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky ze smluv o zápůjčce na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 44.091,24 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smluv o zápůjčce, které byly mezi účastníky uzavřeny, jedná o platné smluvní závazky. 18. V daném případě nelze smlouvy o zápůjčce považovat za platné vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce před uzavřením smluv provedl řádné posouzení schopnosti žalované