10 C 1/2022-25 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání, dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 525 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že je akciovou společností založenou dle rakouského práva poskytující pojištění právní ochrany a podnikající na území České republiky prostřednictvím odštěpného závodu [anonymizováno 7 slov], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka [číslo] a jakožto pojistitel, uzavřela s žalovaným, jakožto pojistníkem, pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany [číslo] dne 30. 8. 2017 s počátkem pojištění dne 30. 8. 2017 (dále jen„ pojistná smlouva“). Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s pojistným obdobím 1 rok. Žalovaný se v pojistné smlouvě zavázal hradit žalobkyni za sjednané pojištění běžné pojistné, splatné ročně ve výši 9 000 Kč za pojistné období. Žalovaný tak byl povinen hradit žalobkyni běžné pojistné vždy k 30. 8. příslušného roku. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný v prodlení s úhradou běžného pojistného, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku k pojistné smlouvě ze dne 7. 2. 2019, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 9 000 Kč, a to ve lhůtě do 10. 4. 2019, a zároveň byl upozorněn, že v případě, kdy nebude dlužné pojistné uhrazeno v plné výši, zanikne sjednané pojištění právní ochrany ke dni následujícímu po marném uplynutí této lhůty. Jelikož žalovaný dlužné pojistné neuhradil v dodatečné lhůtě, zaniklo pojištění žalovaného ke dni 11. 4. 2019. Žalovanému tak vznikl u žalobkyně dluh ve výši 5 525 Kč představující poměrnou část pojistného za období od 30. 8. 2018 do 11. 4. 2019, kdy pojištění zaniklo (dále jen„ dlužná částka“). Jelikož žalovaný neuhradil dobrovolně dlužnou částku, zaslala žalobkyně žalovanému nejdříve e-mailem výzvu k plnění ze dne 6. 11. 2020 a následně i na adresu uvedenou v pojistné smlouvě předžalobní upomínku ze dne 20. 7. 2021, ve které žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 10 dnů ode dne doručení předžalobní upomínky. Předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 12. 8. 2021. Žalovaný do dnešního dne neuhradil žalobkyni ničeho a té tak nezbyla jiná možnost, než se domáhat svého nároku soudní cestou. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 4. Mezinárodní prvek vnesený do věci skutečností, že žalobkyně má sídlo v Rakousku, soud shledal zanedbatelným, neboť žalobkyně v České republice podniká pomocí své pobočky a smlouva byla původně uzavřena mezi fyzickou osobou s bydlištěm a právnickou osobou se sídlem na území České republiky. 5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, upomínkami a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby 8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.</b> 10. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou pojistnou smlouvu – pojištění právní ochrany, s počátkem pojištění dne 30. 8. 2017 na dobu neurčitou. Z této smlouvy vyplynula žalovanému povinnost platit žalobkyni po dobu pojištění sjednané pojistné ve výši a termínech splatnosti uvedených ve smlouvě. Soud považuje za prokázané, že pojištění po dobu, za kterou žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužného pojistného, trvalo, neboť žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokázal dřívější zánik pojistné smlouvy. Za dané procesní situace bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni pojistné za žalokyní požadované období, byť částečně, uhradil. To však žalovaný netvrdil a tudíž ani neprokázal. Soud tak dovozuje porušení povinnosti žalovaného plynoucí z jím uzavřené pojistné smlouvy platit žalobkyni poměrnou část pojistného za období od 30. 8. 2018 do 11. 4. 2019. Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 525 Kč, neboť tato částka představuje poměrnou část mezi účastníky sjednaného pojistného za uvedené období. Žalobkyně má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, kdy požadovanou výši i počátek prodlení považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní lhůtu, a to v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. jako režijní paušál za celkem dva úkony po 100 Kč za jeden (předžalobní výzva k plnění a vyhotovení a zaslání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 600 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.