10 C 3/2022-37 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Předmětem řízení je požadavek žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil výše uvedenou částku s příslušenstvím, neboť žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne 27. 6. 2019 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve [anonymizována dvě slova] mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 35 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 035 Kč (dále jen "pohledávka"). [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky [číslo] bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,, o. z.“), a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel postoupila dne 27. 2. 2020 pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizováno], Spojené království [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 o. z., a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 27. 2. 2020. Žalovanému byla ve smyslu § 142a o. s. ř. dne 20. 3. 2020 odeslána předžalobní výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má sídlo na území [příjmení] [jméno], zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť žalovaný má bydliště v České republice, kde vznikl smluvní závazek, z něhož je předmětný nárok uplatňován. V době uzavření smlouvy o přepravě byla žalobkyně českou společností se sídlem na území České republiky. Mezinárodní prvek vnesený do věci postoupením pohledávky na žalobkyni, jakožto společnosti se sídlem v zahraničí, nemůže výše uvedené svou intenzitou převážit. 5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 6. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobkyně. Žalobkyně předložila zejména zápis o provedené přepravní kontrole, smlouvu o postoupení pohledávek a smluvní přepravní podmínky včetně tarifu. 7. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil prostředku hromadné dopravy a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů). Podle smluvních přepravních podmínek dopravce činí jízdné 35 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč. Žalovaný na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Dopravce následně podle § 1879 odst. 1 o. z., svou pohledávku postoupil žalobkyni. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobkyně je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl. Současně žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.