10 C 58/2022-30 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání, dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř. 2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 605 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovaným v rámci obchodní činnosti uzavřeli dne 18. 4. 2021 v souladu s § 2758 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a s § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 18. 4. 2021, a to za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění vozidla. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo], [registrační značka]. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 1 605 Kč s čtvrtletní splatností. Pojistná smlouva byla uzavřena distančním způsobem v souladu s § 2758 odst. 2 občanského zákoníku, tedy přijetím nabídky žalobkyně na uzavření pojistné smlouvy uhrazením první splátky pojistného. Projev vůle žalovaného být smlouvou vázán je patrný z toho, že poskytl žalobkyni veškeré údaje nutné pro uzavření pojištění, na základě kterých byla vytvořena nabídka na uzavření pojistné smlouvy, a na jejím základě pak žalovaný uhradil první pojistné, čímž nabídku přijal. Žalobkyně na základě uzavření pojistné smlouvy, které bylo potvrzeno úhradou prvního pojistného, začala poskytovat pojistnou ochranu, což potvrdila vystavením pojistky k pojistné smlouvě. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 18. 7. 2021, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Z důvodu neplacení pojistného žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, resp. § 2804 o. z. žalovaného upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění žalobkyně na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva tak zanikla ke dni 17. 10. 2021 (poslední den pojištění). Za období od 18. 7. 2021 do 17. 10. 2021 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1 605 Kč. Žalobkyně zaslala dne 15. 11. 2021 žalovanému předžalobní upomínku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – návrhu pojistné smlouvy včetně podmínek pojištění, oznámením o uzavření pojistné smlouvy, poslední upomínky, oznámení o ukončení pojištění, informacemi o sledování zásilky, předžalobními upomínkami, podacími archy. 6. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 8. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Žaloba je důvodná. Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Žalovaný však tento příspěvek ani po výzvách neuhradil, neuhradil ani náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Protože svoji povinnost nesplnil žalovaný řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných neuhrazených částek, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.