10 C 7/2022-38 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.. 2. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovanou uzavřela Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova] – Smlouvu o nákupním účtu (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky pro Zákazníky (dále jen„ Obchodní podmínky“) platné ke dni uzavření Smlouvy a Ceník platný ke dni uzavření Smlouvy Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaná prostřednictvím těchto prostředků požádala elektronickým podepsáním návrhu Smlouvy žalobkyni o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto Návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalované zaslán prostřednictvím SMS, a žalobkyně tento návrh akceptovala opatřením Smlouvy elektronickým podpisem pověřeného pracovníka žalobkyně. Elektronické podpisy stran byly učiněny v souladu se zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou žalobkyně nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Žalobkyně má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalovaná zároveň využila i služby„ [anonymizována dvě slova]“ (dále jen„ Karta“), kterou si žalovaná objednala prostřednictvím [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Účet“) za podmínek daných obchodními podmínkami [anonymizována dvě slova]. Karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím Účtu. Celkový limit pro platby Kartou je dán zůstatkem na Účtu. Smlouva o [anonymizována dvě slova] se považuje za uzavřenou nejpozději aktivací Karty (pokud nedojde již dříve k jejímu podpisu fyzicky či elektronickými prostředky). Karta se aktivuje prostřednictvím Účtu. [příjmení], kterou zákazník prostřednictvím Karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování má zákazník povinnost uhradit v souladu s obchodními podmínkami [anonymizována dvě slova]. Na základě Smlouvy o nákupním účtu byla žalované zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet, přičemž dle čl. 1 Smlouvy činil limit odložených plateb žalované až 7 500 Kč. Žalovaná využila služeb v celkové výši 7 439,88 Kč, přičemž v celém rozsahu prostřednictvím Karty, jak vyplývá z přiloženého vyúčtování. Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. Celková dlužná částka tak představuje 8 441,81 Kč s příslušenstvím, když žalovaná dle vyúčtování uhradila celkem 731 Kč, která byla započtena na poplatky v původní výši 1 732,93 Kč, které jsou tímto poníženy na částku ve výši 1 001,93 Kč. Žalovaná vzala na vědomí, že v případě prodlení má žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení dle níže uvedených pravidel: uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování: 150 Kč, uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování: 250 Kč, uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování: 350 Kč, uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování: 450 Kč, uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování: 550 Kč, uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování: 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Dle Obchodních podmínek vzala žalovaná dále na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti jí bude vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Zápůjční úroková sazba se s nárůstem odkládané částky snižuje. Přesnou výši poplatku za odložení splatnosti a způsob výpočtu stanovuje ceník. Žalobkyni tak vznikla pohledávka ze Smlouvy se splatností 15. 1. 2021 (dále jen„ Pohledávka“), která byla vyčíslena celkem na 8 441,81 Kč. Tato částka zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 7439,88 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 001,93 Kč. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 8. 25 % p.a. z jistiny ode dne následujícího po dni konečné splatnosti, tedy od 16. 1. 2021 do zaplacení. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobkyně. Žalobkyně předložila zejména výše popsanou smlouvu, všeobecné podmínky a výzvu. 5. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná; právním základem žalobního žádání je nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 1746/2 o. z. Žalobkyně doložila, že na základě smlouvy plnila; žalovaná zůstala v řízení pasivní, nikterak netvrdila např. zánik pohledávky v důsledku jejího uhrazení. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160/1 o. s. ř. jako třídenní. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.