12 C 5/2022-49 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2021, která byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], dříve [příjmení]. Žalobce svůj žalobní nárok dále odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 20. 10. 2020 se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 20 035 Kč, který se žalovaný zavázel splácet po 700 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnil a s úhradou poskytnutého úvěru se dostal do prodlení, úvěrový věřitel od smlouvy o úvěru s účinností ke dni 31. 7. 2021 úvěr zesplatnil. K tomuto dni činil dluh žalovaného na dlužné jistině 20 387,48 Kč a na kapitalizovaném obchodního úroku 1 772,61 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, na tuto nereagoval. Žalovaný tak dosud na dlužné částce ničeho neuhradil a za této procesní situace právnímu předchůdci žalobce nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, produktovými podmínkami pro klasické úvěry, sazebníkem pro úvěry, rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb, sdělením„ [jméno] nákupy“ ze dne 23. 10. 2020 a Všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobce, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr [číslo] (na základě žádosti [číslo]) ve výši 20 035 Kč (na výpočetní techniku), a to přes zprostředkovatele úvěru společnost [právnická osoba] Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč. Účastníci se dále zavázali dodržovat Všeobecné podmínky spotřebitelského úvěru poskytovaného [právnická osoba], a.s. (jednající pod označením [jméno] bank!). Právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když zjišťoval jeho osobní a majetkové poměry, zjišťoval příjmy a výdaje domácnosti, finanční závazky, bydlení a vyživovací povinnosti žalovaného. 6. Z výpisů z úvěrového účtu klienta má soud za prokázané, jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěrový rámec čerpal a dále, že žalovaný žalobci úvěr řádně nesplácel (č. l. 20 spisu). Ke dni 18. 6. 2021 žalovaný žalobci dlužil částku ve výši 22 160,09 Kč. 7. Zaslanými složenkami má soud za prokázané, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce zasílal pravidelné složenky za účelem úhrady měsíčních splátek ve výši 700 Kč měsíčně. 8. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 24. 6. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy s účinností ke dni 31. 7. 2021. Právní předchůdce žalobce zároveň vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 22 161 Kč. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. 10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 9. 2021 a poštovním archem odeslané pošty, má soud za prokázané, že byla žalovanému sdělována informace o postoupení pohledávky. 11. Z přípisu označeného jako„ Výzva k úhradě dluhu“ ze dne 6. 9. 2021 a poštovním archem zaslané pošty má soud za prokázané, že žalobce opětovně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky zesplatněného úvěru ve výši 28 278,19 Kč, a to neprodleně na účet žalobce. 12. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 14. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 20. 10. 2020 smlouvu o poskytnutí úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr v celkové výši 20 035 Kč, prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] [právnická osoba], za účelem nákupu výpočetní techniky. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky, vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 700 Kč. Právní předchůdce žalobce při poskytnutí účelu řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný dluh řádně nesplácel, a proto žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 24. 6. 2021, s účinností ke dni 31. 7. 2021 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný pohledávku žalobci nezaplatil. Ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy žalovaný žalobci dlužil na jistině 20 387,48 Kč a na kapitalizovaném obchodním úroku částku 1 772,61 Kč. 15. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 19. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhr