14 C 203/2022-47 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným Smlouvu o úvěru reg. [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 30 000,00 Kč. Žalovaný se v části„ Splácení úvěru“ ve spojení s částí„ Parametry úvěru“ Smlouvy zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 10. 90 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný byl oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve Smlouvě. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP"), Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen "Podmínky") a Sazebník poplatků. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když tyto nebyly z jeho strany hrazeny řádně a včas, žalobce v souladu s čl. 8 bodu 8.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 9 bod 9.1 písm. f) Podmínek úvěr ke dni [datum] zesplatnil. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Dlužná částka k [datum] činí 28 295,29 Kč, a to v následujícím členění: - jistina 24 861,17 Kč, - poplatky 210,00 Kč, z těchto položek je v souladu s ust. § 6 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích vypočtena výše soudního poplatku - smluvní úrok 2 448,02 Kč, - úrok z prodlení 776,10 Kč. Celková výše pohledávky včetně jejího složení ke dni [datum] je patrná z první strany historického výpisu z úvěrového účtu, na kterém byla vedena pohledávka žalobce, tj. na účtu [číslo] [bankovní účet]. Žalobce doplňuje, že historický výpis je listinným důkazem, jenž je akceptován soudy a ze kterého jasně a nezaměnitelně vyplývá celková výše pohledávky. Historický výpis z úvěrového účtu je standardním výstupem evidence úvěrových pohledávek u všech bankovních domů v ČR. Žalobce nemá jak jinak prokázat čerpání a splácení finančních prostředků než právě prostřednictvím historického výpisu. Žalobce se domnívá, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby za současného pokročilého stavu výpočetní techniky a automatizovaných bankovních systémů prováděl výpočet jednotlivých položek pohledávky ke konkrétnímu dni manuálně, zejména s přihlédnutím k velkému množství poskytnutých úvěrů, dlouhodobosti závazků a množství čerpání a úhrad, když výše pohledávky je zřejmá právě z první strany historického výpisu. Jistina pohledávky představující vyčerpanou a neuhrazenou jistinu, na kterou žalovaný v minulosti směřoval splátky, je patrná z historického výpisu – položka Zůstatek půjčky. Žalobci vznikl dle části„ Splácení úvěru“ ve spojení s částí„ Parametry úvěru“ Smlouvy nárok na smluvní úrok ve výši 10. 90 % p. a. z vyčerpané jistiny úvěru ponižované o jednotlivé splátky na jistinu od jejího čerpání až do jejího zaplacení. K počítání úroků žalobce uvádí, že při jejich výpočtu vychází z čl. 3 bod 3.1 Podmínek, tedy že předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu vznikl žalobci dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení ve výši určené Nařízením vlády [číslo] Sb. z výše neuhrazené jistiny ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky až do jejího zaplacení. Nárok na úhradu poplatků vznikl žalobci v souladu s částí„ Parametry úvěru“ a„ Poplatky a ceny“ Smlouvy a ve spojení s čl. 24 VOP a Sazebníkem poplatků. Historie a výše pohledávky uplatněné žalobou, včetně zůstatků nesplacené části jistiny úvěru, vyplývá z přiloženého historického výpisu. Kódem [anonymizováno] je zohledněno čerpání úvěru, kód [anonymizováno] značí splátku úvěru (v členění na jistinu a smluvní úrok, poznámka ČÁST. PLATBA- hodnota [jméno] v případě, že splátka nedosahovala dohodnuté výše), kód [anonymizováno] reflektuje nárok na poplatky související s úvěrem. Jistina je v historickém výpise zohledněna jako položka Zůstatek půjčky, smluvní úrok jako položka Splatné úroky, úrok z prodlení jako položka Pokuta z prodlení. Pokud jde o přiložený historický výpis, dovoluje si žalobce odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Cdo 3387/2011 ze dne 27.10.2011, který uvádí:„ Vylíčení rozhodujících skutečností pak může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže“. Žalobce má za to, že přiložený historický výpis spolu s tímto žalobním návrhem požadavek přehlednosti splňují. Jelikož ani přes opakované výzvy žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil, předal žalobce věc právnímu zástupci. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobce žalovaného prostřednictvím právního zástupce vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Z transakční historie má soud za prokázané, jakým způsobem žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a dále, že žalovaný žalobci úvěr řádně nesplácel. 7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 11. Soud přezkoumal v ná