14 C 43/2022-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 25.02.2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000,00 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 3.984,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 4.853,37 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 3.222,63 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1.908,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 8.076,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 8.076,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 3.222,63 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 9.055,28 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 9.055,28 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 8.076,00 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Smlouvou o půjčce, jejíž součástí jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, má soud za prokázané, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], o poskytnutí půjčky, kdy za tímto účelem uvedl své příjmy a možnosti splácení půjčky. K žádosti žalovaného byla téhož dne uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil mj. žalovanou částku. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto postupitel, postoupila na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovaným plynoucí z předmětné smlouvy o půjčce. 7. Oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], informovala žalovaného o tom, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce plynoucí z předmětné smlouvy o půjčce za žalovaným na žalobce. 8. Předžalobní výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to bezodkladně ode dne obdržení výzvy. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 10. S ohledem na to, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), když ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 11. Podle ust. § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Řádným neplněním půjčky vznikla žalovanému povinnost hradit úroky z prodlení v zákonné výši; tyto byly částečně kapitalizovány v návrhu a dále plynou tak, jak je popsáno ve výroku. Dle ust. § 517/2 obč. zák. - jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Z úřední činnosti je soudu známa výše repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, přičemž žalovaný úrok není vyšší než zákonný. 12. V rámci každého sporného řízení, tedy i v rámci tohoto řízení, má žalobce dvě základní procesní povinnosti, první je povinnost tvrzení, druhou pak povinnost důkazní. Povinnost tvrzení znamená, že žalobce je povinen uvést všechny pro věc rozhodné skutečnosti, druhá pak, že všechny pro věc rozhodné skutečnosti musí prokázat. Žalobce se domáhal v rámci tohoto řízení zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o půjčce a k tomu náležejícího kapitalizovaného příslušenství, jak je uvedeno shora. Domáhá-li se žalobce ve sporném řízení zaplacení pohledávky, tj. peněžité částky, musí tvrdit všechny právně významné konkrétní okolnosti o vzniku, existenci a výši pohledávek. Této povinnosti žalobce s ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu, dostál. 13. S ohledem na výše uvedené tak bylo dle procesní teorie důkazního břemena na žalovaném v rámci tohoto řízení prokázat, že vztah z titul